Během prvního dne vyplnilo Dotazník ke stávce ve školách více než 5.000 pedagogických pracovníků. Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje přes 90 % respondentů...
NÁVRH POŽADAVKŮ KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH
1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.
Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.
Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.
3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.
V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.
4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.
Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.
5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").
Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.
6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).
Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)
7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.
Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.
8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.
Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
Hledejme, co nás spojuje. Potřebujeme více svobody, důvěry a spolupráce. Ukažme, že se dokážeme domluvit. MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ, ZUŠ... Učitelé, ředitelé, speciální pedagogové, vychovatelé, asistenti... Školy státní, soukromé, církevní... Spolek Pedagogická komora, z. s., má 3.000 členů. Naše facebookové skupiny sdružují 40.000 diskutujících. Usilujeme o lepší postavení pedagogů ve společnosti. Členství v Pedagogické komoře je nejefektivnější cesta k prosazení pozitivních změn ve školství.
pondělí 17. dubna 2023
Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje 90 % pedagogů
neděle 16. dubna 2023
Dotazník ke stávce ve školách
DOTAZNÍK KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Vzhledem k aktuálnímu negativnímu vývoji ve školství (pokles platů pedagogických pracovníků ze 118,3 % v roce 2021 na 111,8 % průměrné mzdy v ČR za loňský rok) jsme se rozhodli zmapovat postoje učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků k vyhlášení stávkové pohotovosti a případné následné stávce ve školách a školských zařízeních...
Návrh stávkových požadavků:
1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.
3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.
4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.
5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").
6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné fuknce (nebo navýšení příplatků za ně).
7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.
8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.
Poznámka: Vyplněním tohoto dotazníku se rozhodně nezavazujete stávkovat nebo se aktivně zapojit do organizování stávkové pohotovosti. V tuto chvíli jen mapujeme vaše názory. Vycházíme z ankety ve facebookové skupině Pedagogické komory, z. s., kde vyhlášení stávkové pohotovosti a následné stávky podpořilo 70 % respondentů...
- Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání (právní výklad)
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
pátek 14. dubna 2023
Kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)
Dne 13. dubna 2023 se uskutečnil v Poslanecké sněmovně kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících, který svolaly školské odbory (ČMOS PŠ) a zaštítila ho poslankyně Jana Berkovcová (ANO). Pozváni byli zástupci 13 školských organizací, které vyjádřily nesouhlas s pozměňovacím návrhem poslanců pěti koaličních stran, v němž se omezuje garance financí na platy ze všech pedagogických pracovníků pouze na učitele.
Jednání se účastnili předkladatelé tohoto návrhu Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) nebo Petr Gazdík (STAN) a dále poslanci Jan Berki (STAN), Karel Rais (ANO) nebo Alena Schillerová (ANO). Zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bohužel na kulatém stole chyběl. Za školské organizace se setkání zúčastnil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, předseda ČMOS PŠ František Dobšík, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček nebo předsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová. Diskuzi řídil Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů.
Většina diskutujících kritizovala rozdělování pedagogů na učitele a na „druhořadé“ ostatní pedagogické pracovníky. V případě schválení pozměňovacího návrhu totiž budou muset vzniknout dvě samostatné tarifní tabulky. Dále bylo řečníky kritizováno, že původní znění obsahovalo jednoznačný výpočet, zatímco v pozměňovacím návrhu chybí rok, z něhož se má počítat 130 % průměrné mzdy v ČR. Výsledná částka bude tudíž na libovůli vlády. Proto nelze hovořit o skutečné garanci financí (na rozdíl od původního textu).
Radek Sárközi požádal předkladatele pozměňovacího návrhu, aby ve spolupráci s MŠMT poskytli návrh obou nových platových tabulek. Zároveň požadoval zveřejnění přesných výpočtů, jaké budou finanční náklady v případě schválení pozměňovacího návrhu pětice koaličních poslanců (ve srovnání se současným stavem i ve srovnání s původní vládní verzí novely). Do doby, než budou tyto údaje zpracovány, neměla by být novela ve třetím čtení schválena. Dle zástupců opozice by bylo nejlepším řešením vrátit novelu zpět do druhého čtení a následně sporné pasáže upravit. Jelikož se předpokládá účinnost novely až od 1. ledna 2024, je dostatek času, aby se závěrečné čtení uskutečnilo do září 2023. Tento postup Pedagogická komora, z. s., podporuje.
I v případě, že by novela nebyla schválena, učitelé o slibovaných 130 % průměrné mzdy v České republice nepřijdou. Rozhodující zůstává částka, která bude na platy vyčleněna v zákoně o státním rozpočtu ČR na rok 2024, nikoliv formulace garance financí v této novele zákona o pedagogických pracovních a školského zákona. Například policisté již nyní pobírají 129 % průměrné mzdy, aniž by to bylo stanoveno speciálním zákonem (a vláda uvažuje o navýšení jejich platů až na 140 %, aniž by se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení…).
Mezi pedagogy panuje velká míra nedůvěry vůči vládě, protože ta, ačkoliv ve svém programovém prohlášení deklaruje, že udrží platy učitelů (původně všech pedagogických pracovníků) na 130 % průměrné mzdy, ve skutečnosti dělá dva roky pravý opak. Aktuálně jsou platy učitelů na úrovni pouhých 116,6 % průměrné mzdy. V roce 2021 to přitom bylo 126,4 %. Platy pedagogických pracovníků se skokově propadly ze 118,3 % průměrné mzdy v předloňském roce na 111,8 % v roce 2022 a letos budou ještě nižší. Reálné mzdy se meziročně propadly nejvíce právě v oblasti vzdělávání, a to o 16 %. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd.
Podle výpočtů Pedagogické komory, z. s., by v případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Právě kvůli tomuto rozporu žádá Pedagogická komora, z. s., předkladatele i MŠMT již více než měsíc o zveřejnění přesných výpočtů finančních nákladů na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro rok 2024. Bohužel doposud marně…
Na kulatém stole se diskutovalo i o kontroverzním dekvalifikačním § 9a, proti němuž se postavilo 14 školských organizací včetně Rady vysokých škol, České konference rektorů, Asociace děkanů pedagogických fakult nebo Pedagogické komory. Pro tyto organizace je nepřípustné, aby pracovník bez pedagogického vzdělání mohl být prohlášen za kvalifikovaného učitele. Taková možnost neplatí v žádné členské zemi Evropské unie. Podrobně o této negativní změně hovořil Stanislav Štech, který na jednání zastupoval Asociaci školní psychologie. Bývalý ministr školství upozornil na monotematické číslo odborného časopisu Pedagogická orientace (https://journals.muni.cz/pedor/issue/view/2316/633) z tohoto měsíce, kde se danému tématu věnují přední čeští vědci.
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
sobota 8. dubna 2023
Revize RVP ZV opouští principy transparentnosti a participace
Stanovisko Pedagogické komory, z. s., k textu Zadání pro NPI ČR (Revize RVP ZV)
Vedení spolku Pedagogická komora nesouhlasí s posledními kroky v procesu revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Ministerstvo školství opouští základní principy, na kterých měly být změny v kurikulu postaveny – transparentnost a participaci. Tento přístup vážně ohrožuje přijetí změn učiteli i revizi jako celek. Některé požadavky jsou dokonce v rozporu s platnou legislativou.
První návrh textu Hlavních směrů revize RVP ZV prošel veřejným připomínkováním již v dubnu 2022. Pedagogická komora, z. s., k němu zorganizovala dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo skoro 900 učitelů. Expertní panel MŠMT ovšem doposud nezveřejnil vypořádání připomínek, jak bylo původně deklarováno. Žádáme o urychlené publikování závěrečné zprávy s vypořádání připomínek, a to včetně informace, které nejčastější připomínky byly akceptovány a které nikoliv (včetně zdůvodnění proč).
V listopadu 2022 byl zveřejněn výsledný text Hlavních směrů revize RVP ZV, který v několika případech obsahoval více variant. Byla ustavena skupina expertů v obměněném složení, která 1. února 2023 publikovala Zadání pro Národní pedagogický institut ČR k revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Tento text ovšem vůbec neprošel veřejným připomínkováním. Vedení spolku Pedagogická komora s tímto postupem zásadně nesouhlasí. Je třeba se vrátit k principům transparentnosti a participace.
Zadání pro NPI mělo původně vyřešit jen variantní návrhy v textu Hlavních směrů revize. Nakonec ale toto „technické zadání“ obsahuje celou řadu sporných pokynů, s nimiž nelze souhlasit.
Zadání pro NPI mělo vyjasnit především otázku rozdělení vzdělávacího obsahu (učiva) na jádrový a rozšiřující, jak to požaduje Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (oficiální dokument schválený vládou). Skupina expertů MŠMT rozhodla, že se vzdělávací obsah rozdělovat nebude, přestože v dotazníkovém šetření Pedagogické komory, z. s., jeho rozdělení podpořilo 81,4 % respondentů.
Druhý problémem bylo stanovení uzlových bodů. Nakonec zůstávají uzlové body jen pro 5. a 9. ročník ZŠ. V 7. ročníku uzlový bod nebude. Nový uzlový bod pro 3. ročník se bude týkat pouze čtenářské a matematické gramotnosti.
Všechny další položky Zadání pro NPI považujeme za nadbytečné a velmi matoucí. Obzvláště ty, které jsou v rozporu s platnou legislativou nebo s textem Hlavních směrů revize (případně ho modifikují). Je velmi uživatelsky nevstřícné, když tvůrci nového RVP ZV musí neustále listovat ve dvou dokumentech, aby zjistili, čím se vlastně mají řídit.
Komentáře k vybraným položkám Zadání pro NPI:
pátek 31. března 2023
Pedagogická komora podporuje požadavky školských odborářů
Vedení spolku Pedagogická komora podporuje požadavky ČMOS PŠ ohledně navýšení platů ve školství. Jsme připraveni aktivně odborářům pomoci během příprav k vyhlášení stávkové pohotovosti i s případnou stávkou.
Premiér Petr Fiala uvádí veřejnost v omyl svými tvrzeními, že vláda investuje do školství více peněz. Oproti roku 2021 klesly platy učitelů ze 126,4 % na letošních 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců pěti koaličních stran, došlo by k dalšímu poklesu až k 113,5 %. To je hodnota velmi vzdálená od programového prohlášení, v němž vláda slibuje, že "udrží platy učitelů na 130 % průměrné hrubé nominální mzdy".
Vláda šetří nejen na platech pedagogů, ale i na financích určených k nákupu pomůcek a učebnic pro žáky. Ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) se v roce 2022 snížily veřejným školám téměř o 1 miliardu korun a pro letošní rok jsou navzdory vysoké inflaci stejné jako loni.
Původní vládní programové prohlášení obsahovalo závazek, že vláda Petra Fialy „udrží platy pedagogických pracovníků na 130 % průměrné hrubé nominální mzdy“. V roce 2021 činily platy pedagogických pracovníků 118,3 % průměrné mzdy v ČR, ovšem vloni klesly dle oficiálních statistik Ministerstva školství na pouhých 111,8 % a v letošním roce budou ještě nižší…
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
čtvrtek 30. března 2023
Harmonogram revize RVP ZV (interpelace)
Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, minulý týden váš úřad předal Národnímu pedagogickému institutu technické zadání revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Došlo k tomu však s víc než půlročním zpožděním, a dá se tak vůbec stihnout původně avizovaný termín, že od 1. září 2025 by podle nového RVP se mělo začít učit v prvních až šestých třídách šest základních škol? Členové pracovních skupin při NPI teď musí konkrétní podobu RVP sepsat a kvůli půlročnímu zpoždění na to ale mají méně času, než se původně předpokládalo. Nový rámcový vzdělávací program by měl být hotový ještě letos a první školy by podle něj měly začít učit už v září 2024. To se jeví jako dost nereálné. Přece na tvorbu nového a opravdu kvalitního RVP je potřeba dostatek času a ten začíná docházet. Sám jste opakovaně zdůraznil, že tato reforma nemá být formální a je nutné tvorbě RVP, a hlavně metodické podpoře škol věnovat dostatek času. Navíc školy musí stihnout napsat i svoje nové školní vzdělávací programy, a tak hrozí zkušenost z první reformy, že nedostatek času povede nutně opět k formálnosti a k reálné změně vzdělávání nedojde. Děkuji. (Poslanecká sněmovna, 9. února 2023)
Ministr Vladimír Balaš: Písemná odpověď na ústní interpelaci (celý text odpovědi)
Citace: "Představení první verze nového RVP ZV pro připomínkování bylo v původním návrhu harmonogramu naplánováno na leden 2023. S ohledem na zpoždění přípravné fáze předpokládá MŠMT veřejné připomínkování na přelomu srpna a září 2023..."
neděle 26. března 2023
Reálné platy učitelů se propadly na úroveň roku 2019
Ministerstvo školství zveřejnilo oficiální statistiky k platům zaměstnanců škol v minulém roce. Za rok 2022 činily nominální platy učitelů (včetně ředitelů škol) 119,5 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126,4 %) a platy všech pedagogických pracovníků 111,8 % (v roce 2021 šlo o 118,3 %). Oproti předchozímu roku se nominální platy učitelů zvýšily pouze o 0,8 % (průměrná nominální mzda v ČR vzrostla o 6,6 %). Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměr za celou Českou republiku... V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019.
Pro rok 2023 predikuje Ministerstvo financí další snížení - nominální platy učitelů by měly činit pouhých 116,6 % průměrné mzdy v ČR. V aktuálním programovém prohlášení přitom vláda deklaruje udržení platů učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice... Opravdu je školství pro vládu Petra Fialy prioritou? Proč se tedy platy pedagogů propadají?
- MŠMT: STATISTICKÁ ROČENKA ŠKOLSTVÍ – ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY 2022
- MŠMT: STATISTICKÁ ROČENKA ŠKOLSTVÍ – ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY 2021
sobota 25. března 2023
13 školských organizací prostestuje proti zrušení garance financí na platy pedagogických pracovníků
V tomto rozcestníku naleznete vyjádření 13 školských organizací k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, který podala pětice koaličních poslanců. Návrh ruší garanci financí na platy pedagogických pracovníků ve výši 140,4 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR z předloňského roku. Proti návrhu vystoupily kromě Pedagogické komory, z. s., následující organizace: Unie školských asociací CZESHA, školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace speciálních pedagogů, Unie zaměstnavatelských svazů nebo Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, Asociace školní psychologie, Asociace vychovatelů školských zařízení nebo Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR. Negativně se k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjářila do médií rovněž předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a prezident Asociace ředitelů ZŠ. Tiskovou zprávu vydala také Učitelská platforma.
- Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
- UZS ČR, ČMOS PŠ, Unie CZESHA a ASP ČR zásadně nesouhlasí s pozměňovacím návrhem Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klimy a Jakuba Michálka k novele zákonů (dopis poslancům)
- Reakce ApPPP k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících ze dne 23. 2. 2023 (Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden)
- ASP ČR: Zásadně nesouhlasíme se snižováním platů speciálních pedagogů a psychologů ve školství
- Reakce APSPC k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících ze dne 23. 2. 2023
- Otevřený dopis Asociace vychovatelů školských zařízení, z.s., poslancům ohledně pozměňovacího návrhu k novele zákona zákon o pedagogických pracovnících
- Prohlášení za Asociaci školní psychologie k navrhované úpravě novely Zákona o pedagogických pracovnících
- Učitelská platforma nesouhlasí s navýšením platů jen pro učitele
- Organizace vychovatelů se ohradily proti navrženému financování pedagogů
- Otočka s učitelskými platy popudila i ředitele škol
- Učitelské platy – pokles místo garance (výpočty k pozměňovacímu návrhu)
pátek 10. března 2023
MŠMT: Finance pro školy na rok 2023
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo rozpis finančních prostředků pro jednotlivé školy na rok 2023. Svou školu naleznete v této tabulce (například podle IČO).
- MŠMT: Finanční prostředky stanovené ministerstvem pro školy a pedagogickou práci školních družin, které jsou zřízené krajem, obcí, nebo dobrovolným svazkem obcí v roce 2023
- MŠMT: Normativy pro regionální školství územních samosprávných celků na rok 2023
- MŠMT: Normativy církevních škol na rok 2023
neděle 5. března 2023
Učitelské platy – pokles místo garance
Pozměňovací návrh pěti poslanců koaličních stran překvapivě neobsahuje žádný výpočet! Uvádí se v něm pouze toto: „K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard Kč.“
Finanční nároky původního znění novely byly odhadovány v řádu 30 miliard korun ročně. To je přibližně částka, o kterou pedagogičtí pracovníci přijdou a kterou budou marně hledat na svých výplatních páskách…
Vládní návrh novely uvádí jednoznačný výpočet: objem financí na platy pedagogických pracovníků bude stanoven na základě průměrné hrubé mzdy z předloňského roku, a to jako její 1,404násobek (tedy 140,4 %). Nové znění navrhované pěticí poslanců obsahuje tři změny: místo pedagogických pracovníků se zužuje nárok jen na učitele, částka se snižuje na 130 % a není uvedeno, ze kterého roku má být průměrná mzda pro výpočet vzata.
Pro potřeby našeho výpočtu jsme vyšli z toho, že státní rozpočet se připravuje v polovině předchozího roku. V té době je nejaktuálnější údaj o průměrné mzdě znám za minulý rok. Například pro rok 2024 se bude zákon o státním rozpočtu připravovat a schvalovat v roce 2023, lze tudíž využít průměrnou mzdu za rok 2022. Tento parametr z původního i nového znění bude tedy stejný.
Pro zjednodušení výpočtu jsme zredukovali srovnání jen na platy učitelů. Pokud bychom započítali i další pedagogické pracovníky, byl by rozdíl mezi původní variantou a novou výrazně vyšší. Negativní dopady nové poslanecké varianty by tudíž byly relativně mnohem větší.
Porovnáváme pouze dopady varianty 140,4 % versus 130 % na platy učitelů.
Aplikujme výpočet na letošní rok, jako by novela již platila. Pro rok 2023 vycházíme z průměrné mzdy v roce 2021, což bylo 37 839 Kč hrubého měsíčně. Kdyby původní znění novely platilo již letos, měli by učitelé 53 126 Kč (140,4 %). Podle nového znění by to ale bylo jen 49 191 Kč (130 %). Rozdíl mezi oběma variantami činí 3 935 Kč měsíčně, což by bylo 47 220 Kč za celý rok 2023 v neprospěch učitelů.
V odůvodnění poslaneckého pozměňovacího návrhu se uvádí, že MŠMT odhaduje pro rok 2023 průměrný plat učitelů „ve výši 50 523 Kč, což je 116,6 % Ministerstvem financí v lednu 2023 predikované průměrné hrubé měsíční nominální mzdy“.
Kdyby platila novela s poslaneckým pozměňovacím návrhem již letos, měli by tudíž učitelé garantován plat o 1 332 Kč nižší, než jaký předpokládá ministerstvo. Pokud by v roce 2023 už platil původní text novely, měli by učitelé garantováno o 2 603 Kč více. Ročně činí první varianta o 15 984 Kč méně než nyní a druhá varianta o 31 236 Kč více než teď. Na procenta by učitelé podle poslaneckého pozměňovacího návrhu měli letos garantováno pouze 113,5 % průměrné mzdy. Takto nízká garance by byla zakotvena v zákoně i pro příští roky…
Je třeba zdůraznit, že se jedná o garanci financí průměrně pro celou Českou republiku. Jednotlivým školám MŠMT rozepisuje finanční prostředky na základě úvazků učitelů (jejich platových tříd a stupňů). Ředitel školy může peníze rozpočtované původně na odměny pro učitele dát například nepedagogickým pracovníkům nebo jiným pedagogickým pracovníkům, než jsou učitelé. V minulosti byli ředitelé škol nuceni převádět část z těchto financí do ONIV (pokud jim chyběly peníze na náhrady v prvních 14 dnech nemocenské zaměstnanců školy). Všechny tyto přesuny v důsledku snižují průměrné platy učitelů.
Je velkou otázkou, jaký má smysl schválit zákon, který obsahuje „garanci“ na hony vzdálenou původním předvolebním slibům (například ODS lákala v roce 2021 voliče na 150 % průměrné mzdy pro učitele) i vládnímu programovému prohlášení (ve starém znění i novém, kde se slibuje učitelům: „udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné mzdy“).
Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR. Připravíme a zavedeme systém profesního růstu pedagogů jako nástroje profesní podpory.“
Zdroje:
• Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
• Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
• Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
sobota 4. března 2023
MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)
Citujeme z důvodové zprávy MŠMT k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona pasáž, která se týká finančních nároků na státní rozpočet kvůli navrhované garanci peněžních prostředků na platy pedagogických pracovníků (str. 29).
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Jediným opatřením, které počítá se zvýšenými nároky na státní rozpočet je opatření F. fixace platů pedagogických pracovníků k průměrné mzdě v národním hospodářství.
Náklady na dosažení cílového stavu, kdy průměrný plat pedagogického pracovníka bude 130 % průměrné mzdy v ČR, jsou závislé na počtu pedagogických pracovníků odměňovaných platem a výši průměrné mzdy v ČR. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna roku 2022, dosáhne průměrná mzda v ČR v roce 2022 výše 39 583 Kč. Průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC je v roce 2022 zvýšen oproti roku 2021 o 2 %, a bude pravděpodobně činit 45 406 Kč, tj. cca 115 % predikované průměrné mzdy v ČR. Pro dosažení 130 % průměrné mzdy v ČR by bylo nutno zvýšit průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v roce 2022 na 51 458 Kč, tj. o 6 051 Kč. Při počtu cca 185 tis. pedagogických pracovníků, kteří ve školním roce 2021/2022 v RgŠ ÚSC působí, by náklady na dosažení tohoto stavu činily v roce 2022 cca 18 mld. Kč (z toho prostředky na platy cca 13,5 mld. Kč).
Pro dosažení cílového stavu v roce 2024 (jak navrhováno) je nutno v roce 2024 podle stávající predikce vývoje mezd v ČR zajistit průměrný plat pedagogického pracovníka v RgŠ ÚSC ve výši 55 575 Kč/měsíc, t.j. průměrný plat o 10 168 Kč/měsíc vyšší, než je plat rozpočtovaný v roce 2022. Dopady na státní rozpočet ČR pro rok 2024 oproti roku 2023 není možné v tuto chvíli jednoznačně vyčíslit, neboť v době zpracování není známo, zda a v jaké výši dojde k navýšení platů pedagogických pracovníků pro rok 2023 s ohledem na naplňování Programového prohlášení vlády. Oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2022 platnému v době zpracování důvodové zprávy, při stávajícím (školní rok 2021/2022) počtu pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC, se odhaduje pro rok 2024 dopad na státní rozpočet ve výši cca 30,5 mld. Kč, z toho prostředky na platy cca 22,5 mld. Kč. Tento finanční odhad dopadu zahrnuje pouze přímý dopad fixace průměrného platu pedagogického pracovníka v návrhu § 161c školského zákona, tzn. fixace průměrných platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC ve školním roce 2021/2022.
V roce 2022 je odhadováno, že průměrný plat pedagogických pracovníků dosáhne na úroveň 115 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Pokud bude zvýšení platů na úroveň 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství realizováno plně až v roce 2024, tj. v roce 2023 bude zachována stejná úroveň platů pedagogických pracovníků jako v roce 2022, což naznačuje materiál Ministerstva financí předložený k projednání vládě ČR „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2023 a střednědobého výhledu na léta 2024 a 2025“, bude průměrný plat pedagogických pracovníků v roce 2023 na úrovni 110 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
Přeneseně se pak zvýšení platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC bude muset (ať již hned v roce 2024 nebo v následujících letech) promítnout i do odměňování pedagogických pracovníků působících v ostatních segmentech regionálního školství (státní, soukromý a církevní sektor) s odhadovaným dopadem pro rok 2024 ve výši cca 0,5 mld. Kč.
Přesnější vyčíslení finančního dopadu navrženého opatření bude možno provést až na základě znalosti skutečné výše průměrné mzdy dosažené v ČR za rok 2022 a skutečného (příp. předpokládaného) počtu pedagogických pracovníků ve školním roce 2023/2024, tzn. v průběhu roku 2023. Stejně tak vyčíslení dopadů na roky 2025 a 2026 by v tuto chvíli bylo velmi orientační a zavádějící a to zejména s ohledem na neexistenci střednědobého výhledu státního rozpočtu pro tyto roky.
úterý 28. února 2023
Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou
Vládní návrh novely obsahuje ustanovení, které mělo na plný úvazek pedagogického pracovníka garantovat finance ve výši 1,404násobku průměrné mzdy v ČR z předminulého roku. Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) ale na poslední chvíli předložili společný pozměňovací návrh, který původní závazek uvedený přímo v programovém prohlášení vlády ruší.
Nově by se příslušný odstavec zákona netýkal všech pedagogických pracovníků, ale pouze učitelů. Celkový objem financí by byl tudíž výrazně menší, protože mezi pedagogické pracovníky patří i asistenti pedagoga nebo vychovatelky školních družin, jejichž platy jsou nižší než platy učitelů.
Pětice poslanců navrhuje i změnu výpočtu. Místo 140,4 % průměrné mzdy z předminulého roku by šlo pouze o 130 %. Nově není určeno, který rok bude využit jako základna pro výpočet z průměrné mzdy. Například pro rok 2024, od kdy má být novela účinná, to nemůže být pozdější než předminulý rok. Státní rozpočet na rok 2024 se bude schvalovat na konci roku 2023, kdy budou k dispozici údaje o hrubé mzdě teprve za rok 2022. Vláda tak bude moci k výpočtu 130 % použít průměrnou mzdu z let 2022, 2021, 2000 nebo i dřívějších.
„Fakticky to znamená, že by vládě reálně nevznikl vůbec žádný vymahatelný závazek ohledně objemu financí na platy učitelů,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. „Osobně to vnímám jako podvod na všech pedagogických pracovnících, protože je tento pozměňovací návrh v rozporu s dosavadními vyjádřeními koaličních politiků i programovým prohlášením vlády a nebyl ani projednán se školskými organizacemi,“ dodává.
Pozměňovací návrh pětice poslanců byl podán na poslední chvíli. Druhé čtení k novele zákona o pedagogických pracovnících začalo v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek 23. února 2023 v 11:25. Do systému Poslanecké sněmovny byl příslušný pozměňovací návrh nahrán ve stejný den až ve 12:36, což je velmi nestandardní postup.
Všechny pozměňovací návrhy by měl projednávat školský výbor Poslanecké sněmovny 1. března 2023. Následně se o nich bude hlasovat v rámci třetího čtení, jehož datum zatím nebylo stanoveno. Dále bude novelu projednávat Senát.
Slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy, padl poprvé v roce 2003 od tehdejší ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD). Nejblíže tomuto cíli byly platy učitelů v roce 2021, kdy podle oficiálních údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činily 126 % průměrné mzdy v ČR. Dle predikce MŠMT budou za rok 2022 činit platy učitelů 120 % a platy pedagogických pracovníků 113 % průměrné mzdy. Pro rok 2023 by to mělo být ještě méně – pouze 117 % pro učitele a 110 % pro pedagogy obecně.
Citace:
Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících...
V části druhé čl. III bod 1 nově zní:
„1. V § 161c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161 odst. 1 tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.
https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=289
Původní znění vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona
§ 161c
Společná ustanovení pro financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(4) Ministerstvo vyhlásí normativy, opravné koeficienty a příplatky podle odstavce 1 písm. a) a b), § 161 odst. 1, § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a určí výši rezervy podle odstavce 3 písm. c) tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek pedagogického pracovníka nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=289&CT1=0
Programové prohlášení vlády (6. 1. 2022)
Podpora škol a pedagogických pracovníků
"Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy."
https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#vzdelavani_a_sport
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
středa 22. února 2023
Novelu zákona o pedagogických pracovnících kritizuje 14 školských organizací
Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících, kterou bude projednávat ve čtvrtek 23. února 2023 ve druhém čtení Poslanecká sněmovna, vydalo již 14 školských organizací. Jedná se o následující stanoviska:
- Novela zákona o pedagogických pracovnících (stanovisko spolku Pedagogická komora)
- Stanovisko odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících (11 školských organizací)
- Asociace děkanů pedagogických fakult se připojuje k Vyjádření odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících
- Předsednictvo Rady vysokých škol se znepokojením sleduje projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících
- Stanovisko České konference rektorů k novele zákona o pedagogických pracovnících
- SYRI: Experti kritizují novelu zákona o pedagogických pracovnících
Seznam školských organizací:
- Pedagogická komora, z. s.
- Česká konference rektorů
- Rada vysokých škol
- Asociace děkanů pedagogických fakult
- Asociace děkanů filozofických fakult
- Asociace děkanů přírodovědných fakult
- Asociace děkanů tělovýchovných fakult ČR
- Asociace češtinářů, z. s.
- Asociace pro didaktiku dějepisu, z. s.
- Asociace učitelů dějepisu České republiky (ASUD)
- Asociace učitelů angličtiny ČR (ATECR)
- Jednota českých matematiků a fyziků
- Společnost učitelů matematiky JČMF (SUMA)
- Česká pedagogická společnost, z. s.
pátek 20. ledna 2023
Novela zákona o pedagogických pracovnících v médiích
V tomto rozcestníku naleznete ohlasy na novelu zákona o pedagogických pracovnících v médiích. Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Až do druhého čtení mohou poslanci podávat své pozměňovací návrhy k ní. Hlasovat se o nich bude ve třetím čtení. Proti některým změnám v novele se postavil spolek Pedagogická komora, Asociace děkanů pedagogických fakult a nově i rektoři vysokých škol.
- Kvalifikovaní a aprobovaní pedagogové učí lépe než ti bez odbornosti
- Budoucí učitele budou vzdělávat organizace bez regulace, obávají se akademici
- Vyjádření odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících (prof. Vladimíra Spilková, prof. Stanislav Štech)
- Asociace děkanů pedagogických fakult ČR: Novela zákona o pedagogických pracovnících jde proti hodnotám strategie vzdělávací politiky ČR
- Lidé bez „peďáku“ se mají snáze dostat za katedru. Plán ministerstva berou školy jako ohrožení vzdělávání
- Dejme ředitelům důvěru, zní z ministerstva. Do škol chce pustit nestudované učitele
- Pustit učit každého i bez kvalifikace? To je jako jít na myš s brokovnicí, říká děkan Jandačka
- Pedagogická komora, z. s.: Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících
pondělí 9. ledna 2023
Etický kodex učitele a Učitelská platforma
V tomto rozcestníku naleznete odkazy na informace o praktikách vedení Učitelské platformy, z. s., při vzniku Etického kodexu učitele... Informace ředitele školy Marka Adlera postupně zveřejnil web Pedagogické.info. M. Adler byl následně ze spolku Učitelská platforma vyloučen (zřejmě v rozporu s platnou legislativou).
- Učitelská platforma: Adler jde do (píp)
- Neděle dlouhých nožů v Učitelské platformě
- Marek Adler: O další lži spojené s učitelským kodexem... a (ne)demokratické diskusi v podání spolku Učitelská platforma
- Tak nám zabili ucitelskykodex.cz...
- Učitelé se přou o etický kodex: M. Adler a M. Kaderka (Pro a proti, ČRo Plus)
úterý 13. prosince 2022
Aktuální téma: Stanoviska k novele zákona o pedagogických pracovnících
Poslanecká sněmovna by měla v pátek 16. 12. 2022 začít projednávat v prvním čtení novelu zákona o pedagogických pracovnících. V minulém volebním období proti novele vystoupilo 9 školských organizací a řada pedagogických osobností formou společného prohlášení, které kritizovalo změnu ohledně deprofesionalizace povolání učitele. Tato změna je součástí i aktuální verze novely... Shromáždili jsme odkazy na stanoviska a články k novele.
- Pedagogická komora, z. s.: Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících
- Asociace děkanů pedagogických fakult: Novela zákona o pedagogických pracovnících jde proti hodnotám strategie vzdělávací politiky ČR
- Pustit učit každého i bez kvalifikace? To je jako jít na myš s brokovnicí, říká děkan Jandačka
- Dejme ředitelům důvěru, zní z ministerstva. Do škol chce pustit nestudované učitele
- Vladimíra Spilková, Irena Reimannová: Intervence české vzdělávací politiky ve vztahu k výzkumně doloženým poznatkům a doporučením: případ požadavků na kvalifikaci učitele
- Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele (dopis prof. Vladimíry Spilkové poslancům)
- Učitelé bez pedagogického vzdělání? To je návrat o sto let! (doc. Petr Najvar, předseda České pedagogické společnosti)
- Novela zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)
- Kolegové z učitelských fakult, vyndejte si hlavu ze své akademické brašničky (poslanec Pavel Klíma - TOP09)
- Novela zákona o pedagogických pracovnících ohrožuje kvalitu vzdělávání v ČR (výzva zástupců devíti školských organizací a dalších představitelů učitelské profese z roku 2021)
- Otevřený dopis ředitelů škol poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících (2021)
- Otevřený dopis senátorům k novele zákona o pedagogických pracovnících (2021)
Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících
Pedagogická komora, z. s., vydává stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících. Aktuální znění novely je v zásadních změnách takřka shodné s návrhem, který nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat v minulém volebním období. Naše stanovisko je tudíž opět negativní.
- Stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících (celý text včetně grafů)
- Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)
- Téma "Novela zákona o pedagogických pracovnících" na webu Pedagogické komory
V roce 2017 nebyla schválena komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, a to i na základě petice proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo více než 21.000 signatářů (senátní i původní poslanecká verze byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou). Roku 2021 nebyla přijata komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, protože se řada školských organizací postavila proti v ní navrhované deprofesionalizaci povolání učitele (senátní verze nebyla do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednána). Přestože od roku 2015 (7 let) nedošlo ke změně zákona, nemělo to žádné negativní dopady na kvalitu vzdělávání. Z tohoto pohledu se jeví aktuální znění zákona jako vyhovující a není třeba ho měnit.
pondělí 12. prosince 2022
Etický kodex učitele vznikal zcela netransparentně a za zády učitelů
Vedení spolku Pedagogická komora se distancuje od Etického kodexu učitele, který byl představen při tiskové konferenci na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Tento text vznikal zcela netransparentně. Participace organizací sdružujících přímo učitele byla minimální. Vzniklý dokument nemá ani základní kvality, které by měly etické kodexy mít. Jedná se navíc o čistě deklaratorní text, protože jeho dodržování nelze nijak vymáhat.
„Profesní etický kodex má smysl pouze tehdy, pokud ho vydá příslušná profesní komora, která nad jeho dodržováním následně bdí,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.
Například Česká lékařská komora má svůj etický kodex a zároveň etickou komisi. Jejím prostřednictvím se mohou pacienti domáhat nápravy neetického jednání lékařů. Na rozdíl od kodexu pro lékaře je zveřejněný text Etického kodexu učitele ne příliš povedeným slohovým cvičením plným obecných frází, jejichž případné porušení ani není možné identifikovat. Pro srovnání uvádíme citace z obou kodexů:
• „Úkolem lékaře je chránit zdraví a život…“
• „Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat.“
• „Každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.“
• „Učitel přijímá odpovědnost za sebe a svět…“
• „Učitel pracuje udržitelně…“
• „Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka…“
Z uvedených organizací, které na Etickém kodexu učitele pracovaly, sdružuje přímo učitele pouze jedna. Spolků sdružujících učitele působí v ČR více než 100. Učitelské spolky nebyly k tvorbě etického kodexu přizvány. Ke kodexu se nepřihlásily ani školské odbory. Mezi zapojenými organizacemi najdeme spolek rodičů, spolek studentů středních škol, sdružení organizací volnočasových aktivit mládeže nebo Ekumenickou radu církví.
„Učitelé to na sociálních sítích komentují rozhořčenými slovy: zase se rozhoduje o nás bez nás,“ říká Radek Sárközi, „i řadoví členové Učitelské platformy byli seznámeni s hotovým textem poprvé až na tiskové konferenci jako všichni ostatní.“
Členové organizací zapojených do tvorby kodexu nedostali příležitost o výsledném textu hlasovat. Před zveřejněním kodexu neproběhlo žádné veřejné připomínkové řízení. Příprava etického kodexu učitele tak proběhla naprosto netransparentně a neeticky. Nepravdivá je i informace na webu Učitelské platformy ke kodexu, kde se uvádí: „Etický kodex pro učitele je výsledkem konsenzu Asociace děkanů pedagogických fakult, České rady dětí a mládeže, České školní inspekce ČR, Českou středoškolskou unií, Ekumenickou radou církví, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zastoupení OSN, spolku Otevřeno, Stálé konferenci asociací ve vzdělávání, Učitelské platformy, organizace Učitel naživo, Unie školských asociací ČR – CZESHA, Unie rodičů ČR a spolku Začni učit!“
„Ve skutečnosti na kodexu uvedené organizace nepracovaly, tvořily ho jen osoby uvedené v tiskové zprávě,“ upozorňuje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory, z. s., „podle všech dostupných indicií řada z nich neměla ani mandát za svou organizaci cokoliv schvalovat.“
Z rychlé víkendové ankety ve facebookové skupině spolku Pedagogická komora vyplývá, že 92 % respondentů hodnotí text Etického kodexu učitelů negativně, kladné hodnocení získal pouze od 6 %. Do ankety se zapojilo celkem 1 177 pedagogů.
„Toto opravdu nelze hodnotit jako výsledek konsenzu, spíše to působí, že se velmi úzká skupina aktivistů rozhodla vnutit všem učitelům svůj úzký pohled na profesní etiku,“ hodnotí výsledky ankety Radek Sárközi.
Etické kodexy ve školství nejsou novinkou. Mají je některé školy i organizace pedagogů. Nelze ovšem publikovat jakýsi obecný text etického kodexu bez vazby na konkrétní organizaci, která dohlíží, zda ho členové naplňují a řeší podněty v případě jeho porušení. Vlastní etický kodex nemá ani spolek Učitelská platforma.
„Správným postupem by bylo nejprve schválit zákon o ustavení profesní komory pedagogických pracovníků, jak je tomu v případě advokátů, architektů, lékařů a dalších profesí,“ říká Janek Wagner, který je zároveň členem poradního týmu ministra školství, „až následně by měl vzniknout konsensuální etický kodex - tvořit ho v utajení a bez široké diskuze učitelů, jak to udělal spolek Učitelská platforma, považuji za zcela nepřijatelné.“
Markéta Emmer Illová (učitelka ZŠ): „Etický kodex obsahuje formulaci “UČITEL PŘIPRAVUJE DĚTI NA ŽIVOT VE STÁLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ A SOUSTAVNĚ ZVYŠUJE JEJICH DIGITÁLNÍ KOMPETENCE. Učitel klade důraz na etické chování v digitálním prostředí, jde příkladem a dodržuje profesní standardy i v online světě.“ Tento bod je v rozporu se všemi rámcovými vzdělávacími programy, které jsou závazné. V RVP ZV je uvedeno sedm klíčových kompetencí, které máme u žáků rozvíjet, nelze z nich vytrhnout pouze jednu a ostatní opominout.“
Natália Toflová (ředitelka MŠ): „Zdá se mi, že se při tvorbě etického kodexu zcela zapomnělo na učitelky mateřských škol. Mezi jmény jeho spoluautorů nevidím žádného pracovníka mateřské školy. Je to zase o nás bez nás…“
Radek Sárközi: „Velice oceňuji, že ministr školství Vladimír Balaš při našem jednání uvítal můj návrh na vznik Pedagogické komory ze zákona. Určitě by se tím zvýšila prestiž učitelů, kdyby se zařadili mezi profese, které již takovou komoru mají.“
Zdroje:
• Učitelská platforma: Etický kodex učitele
• MŠMT: Učitelé mají nový etický kodex, který reaguje na výzvy 21. století
• Marek Adler (Učitelská platforma, z. s.): Vyjádření k Etickému kodexu učitele
• Etický kodex České lékařské komory
• Zuzana Růžičková: Proč vznikl učitelský kodex bez učitelů?
• Jana Karvaiová: Pod rouchem beránčím čert se skrývá
Pedagogická komora, z. s.
středa 7. prosince 2022
Finance na listopadové výplaty
Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, oslovil jednotlivé kraje s dotazem ohledně financí na listopadové výplaty pro zaměstnance škol. Z některých škol jsme totiž obdrželi informaci, že ředitelům peníze nepřišly. Ze zaslaných odpovědní vyplývá, že MŠMT odeslalo na kraje finanční prostředky k 15. 11. 2022 s informací, že je školám je mají zaslat nejpozději 9. 12. 2022. Ovšem některé školy mají pravidelný výplatní termín dříve... Kdy odešly z krajů peníze školám, naleznete zde (informace průběžně doplňujeme):
- Jihomoravský kraj: 18. 11. 2022
- Královéhradecký kraj: 22. a 24. 11. 2022
- Hl. m. Praha: 23. až 28. 11.2022
- Pardubický kraj: 25. a 28. 11. 2022
- Liberecký kraj: 28. a 30. 11. 2022
- Moravskoslezský kraj: 28. a 30. 11. 2022
- Vysočina a Olomoucký kraj: 29. 11. 2022
- Jihočeský kraj: 30. 11. 2022
- Ústecký kraj: 1. 12. 2022
- Karlovarský kraj: 2. 12. 2022
- Zlínský kraj: 5. 12. 2022
- Plzeňský kraj: 6. 12. 2022
- Středočeský kraj: 6. a 7. 12. 2022
čtvrtek 1. prosince 2022
Jak hlasovali poslanci o navýšení školského rozpočtu na rok 2023
V tomto rozcestníku naleznete informace, jak hlasovali jednotliví poslanci o pozměňovacích návrzích k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023. Vybíráme pouze ty, které se týkají školství (kapitola 333 MŠMT). Všechny pozměňovací návrhy, které podali opoziční poslanci, byly zamítnuty. Všechny pozměňovací návrhy poslanců za vládní koalici byly schváleny. Ministr školství Vladimír Balaš byl z této schůze Poslanecké sněmovny omluven (nehlasoval). Exministr školství Petr Gazdík se u většiny opozičních pozměňovacích návrhů zdržel hlasování, což má stejné důsledky jako hlas proti. Pedagogická komora, z. s., podpořila všechny pozměňovací návrhy, které navyšovaly školský rozpočet.
- Přehled všech podaných pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (viz tabulka)
Neschválené pozměňovací návrhy:
- J. Berkovcová (ANO): Dorovnání chybějících financí na stávající úvazky asistentů pedagoga (1,1 mld. korun) - o PN se nehlasovalo, protože poslanci hlasovali o jiném PN ve stejném znění, který předložili koaliční poslanci o 14 dní později...
- J. Berkovcová (ANO): Navýšení financí na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků (4,3 mld. korun) - většina koaličních poslanců (včetně Petra Gazdíka) hlasovala proti
- Z. Kettner (SPD): Dorovnání ONIV na úroveň roku 2021 včetně valorizace (1 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
- Z. Kettner (SPD): Navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků (1 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
- K. Rais (ANO): Navýšení financí na platy akademických pracovníků - t.j. učitelé na vysokých školách (1,43 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
- M. Novák (ANO): Navýšení financí na protidrogovou prevenci (50 milionů korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
- M. Novák (ANO): Navýšení financí na prevenci kriminality (95 milionů korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
- K. Sládeček (SPD): Přesun financí z podpory inkluzivního vzdělávání ve prospěch speciálních škol (4 mld. korun) - pro hlasovali výhradně poslanci SPD
Schválené pozměňovací návrhy:
- M. Výborný (KDU-ČSL): Dorovnání chybějících financí na stávající úvazky asistentů pedagoga (1,1 mld. korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice
- R. Zajíčková (ODS): Navýšení financí na platy pracovníků České školní inspekce (20 milionů korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice
- V. Kovářová (STAN): Navýšení financí na školní obědy pro žáky ZŠ zdarma (40 milionů korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice
pátek 25. listopadu 2022
MŠMT: Podíl praxí studia učitelství v ČR a zahraničí
Součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, jsou následující informace o podílu praxí studia učitelství v České republice a zahraničí.
MŠMT: Novela zákona o pedagogických pracovnících
MŠMT je uznávacím orgánem ve smyslu § 78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a jako takové vydává stanovisko, respektive povolení studijním programům, jejichž absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání pedagogického pracovníka. Za účelem transparentního a jednotného posuzování studijních programů vysokých škol přijalo MŠMT v roce 2017 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, které stanovují závazný podíl jednotlivých složek studia. Obdobně vydává MŠMT stanoviska k vzdělávacím programům v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Obory vzdělání střední školy zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy se řídí rámcovými vzdělávacími programy, které vydává MŠMT.
Zavedení Rámcových požadavků mimo jiné znamenalo významné zvýšení podílu praxe v rámci studia, konkrétně na min. 10 % v případě učitelství 1. stupně ZŠ a min. 8 % v případě učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Velká část fakult připravujících učitele v nových akreditacích zvýšila objem praxí nad minimální hranici až k doporučenému objemu 15 % praxe pro učitelství 1. stupně ZŠ a 10 % pro učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Takové zvýšení praxí je nepochybně významným posunem směrem k zapojení studentů do praxe běžnému v nejlepších evropských systémech přípravy učitelů. Fakulty, včetně “oborových” nepedagogických fakult, učinily v nových akreditacích významný krokmimo jiné také v tom, že na mnoha z nich díky zvýšení objemu praxí v nových akreditacích vznikla centra praxí a oborových didaktik. Garantované minimum objemu praxí v Rámcových požadavcích tak naplnilo svůj smysl a předpokládá se obdobné stanovení rozsahu praxe i pro vyšší odborné školy.
Stanovené minimum se stále pohybuje na spodní hranici nejlepších evropských systémů přípravy učitelů. Studenti v severských zemích jako je Švédsko nebo Dánsko nebo v západoevropských zemích jako je Portugalsko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko typicky tráví na praxích více času než čeští studenti. (Viz graf 2 a graf 3 níže.)
Graf 2: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 1. stupně ZŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích
Graf 3: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích
Prostřednictvím rešerše těchto evropských systémů v rámci přípravy Reformy pregraduální přípravy učitelů byly identifikovány tři modely propojení přípravy učitelů s praxí a přístupem k praxi.
čtvrtek 17. listopadu 2022
MŠMT: Parametrizace financování asistentů pedagoga (RIA)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme vybrané pasáže Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) k příslušné změně zákona, které nejlépe ukazují, co je ve skutečnosti hlavním cílem novelizace - ušetřit finanční prostředky... Zároveň upozorňujeme, že RIA neobsahuje žádné výpočty, modely, predikce, parametry budoucího systému ani analýzu dostupných dat (s výjimkou jedné tabulky s počty asistentů pedagoga v posledních 3 letech, ovšem bez návaznosti na růst počtu žáků v základních školách, k němuž v těchto letech došlo). Kvůli chybějícím datům nelze reálně tuto novelu školského zákona věcně připomínkovat!
MŠMT: Návrh novely školského zákona
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)
"V případě zachování současného stavu, tj. doporučování a poskytování asistentů pedagoga v běžných základních školách jako podpůrného opatření, by podle vývoje v předchozích letech docházelo k neustálému navyšování počtů asistentů pedagoga, což klade nepřiměřené nároky na státní rozpočet."
"Předkladatel se zavazuje, že po roce účinnosti navržené právní úpravy předloží Ministerstvu financí vyhodnocení přínosů a finančních úspor plynoucích z navržené optimalizace v oblasti fungování parametrizace personální podpory asistenta pedagoga."
"Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření."
Poznámka: Tato informace uvedená v RIA je velmi zavádějící až manipulativní - parametry nebyly konzultovány s největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, z. s.). Naopak řada školských organizací (včetně těch, s nimiž byla parametrizace konzultována) navrhované parametry opakovaně veřejně kritizovala!
úterý 15. listopadu 2022
Pedagogická komora podporuje navýšení školského rozpočtu na rok 2023
Vedení spolku Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které navyšují školský rozpočet na příští rok. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 bude Poslanecká sněmovna projednávat ve středu 16. listopadu. Finanční prostředky v kapitole 333 MŠMT jsou výrazně nižší, než činí závazek uvedený v programovém prohlášení vlády.
„V programovém prohlášení je napsáno, že vláda udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice, ve skutečnosti ale v příštím roce poklesnou na 110 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v tuto chvíli již není jiná možnost nápravy, než schválit poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují státní rozpočet na rok 2023.“
Poslankyně Jana Berkovcová a Margita Balaštíková navrhují navýšit finance na platy učitelů o další 4,3 miliardy korun. Částkou 1,1 miliardy korun navíc chtějí dorovnat chybějící prostředky na podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání. Pokud nebude toto navýšení schváleno, hrozí v příštím roce propuštění více než 2 000 asistentů pedagoga.
Poslanec Zdeněk Kettner navrhuje dorovnat finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje na úroveň roku 2021. Jedná se o 1 miliardu korun navíc oproti rozpočtu, který připravila vláda. Z ONIV hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky, plavecký výcvik dětí nebo prvních 14 dní náhrad v případě nemoci zaměstnanců. Na platy nepedagogických pracovníků škol by podle pozměňovacího návrhu Zdeňka Kettnera mělo jít o 1 miliardu korun více.
Poslanci Karel Rais a Ivo Vondrák navrhují zvýšit finance na platy akademických pracovníků vysokých škol o 1,43 miliardy korun, aby si udržely konkurenceschopnost vůči platům učitelů v regionálním školství.
„Za Pedagogickou komoru podporujeme všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují finanční prostředky pro školství na rok 2023,“ shrnuje Radek Sárközi.
Programové prohlášení vlády:
„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“
„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“
Zdroje:
• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (včetně poslaneckých pozměňovacích návrhů)
• MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023
• Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)
• Programové prohlášení vlády
• Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
pondělí 14. listopadu 2022
Aktuální téma: Školní obědy zdarma
V tomto rozcestníku naleznete informace k bezplatným školním obědům.
- Obědy pro děti do konce roku 2022 (Women for women)
- Pomoc Pražanům (stravné zdarma - MŠ, ZŠ, SŠ)
- My v tom Jihočechy nenecháme (podpora školního stravování v Jihočeském kraji)
- Rodiče v Praze 6 mohou žádat ve školách o úhradu školních obědů pro své děti. Podobnou pomoc připravuje i radnice v Praze 5.
- MPSV: Obědy do škol (tisková zpráva)
- MŠMT: Stravné zdarma pro děti v MŠ (Karlovarský a Ústecký kraj)
- MŠMT: Dotační výzva k podpoře školního stravování žáků ZŠ
- Financování stravování pro ukrajinské děti
- Obědy zdarma? Podívejte se, jak řeší bezplatné obědy v zemích Evropy
- MŠMT: Školní stravování (obecné informace)
- V tanvaldské školní jídelně zavedli finský systém. Děti si berou, na co mají chuť, a samy si hlídají vyváženost stravy
- Jak vypadají školní obědy ve 20 zemích světa? (fotogalerie)
- Školní obědy z celého světa (fotogalerie)
- Školní obědy v různých zemích světa (fotogalerie)
sobota 12. listopadu 2022
NPI: Členové pracovních skupin (revize RVP ZV)
Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal Národnímu pedagogickému institutu ČR žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Cílem žádosti bylo podpořit transparentnost procesu velké revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která aktuálně probíhá. Požadavek zněl na zveřejnění jmen členů jednotlivých pracovních skupin NPI ČR, kteří pracují na revizi RVP ZV. Pracovní skupiny jsou tvořeny kmenovými členy a oponenty, kteří byli jmenováni na základě výběrového řízení (mají uzavřenu DPP s NPI) a členy širší pracovní skupiny (další zájemci o spolupráci).
- Procesní skupina a vedoucí pracovních skupin (zaměstnanci NPI)
- 3 pracovní skupiny (koncepční, klíčové kompetence a gramotnosti, průřezová témata)
- 3 pracovní skupiny (koordinační pro 1. stupeň, koordinační pro 2. stupeň, společné vzdělávání)
- Pracovní skupiny pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory
Vedle těchto pracovních skupin existuje expertní panel MŠMT, jehož členy jmenoval ministr školství Robert Plaga. Výstupem expertního panelu je dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který aktuálně prochází schvalovacím procesem (připomínkování NPI, ČŠI, MŠMT).
Další informace k revizím rámcových vzdělávacích programů naleznete na webu Pedagogické komory a na webu Pedagogické.info.
čtvrtek 10. listopadu 2022
MŠMT: Institucionalizace asistentů pedagoga (návrh novely školského zákona)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme příslušnou část důvodové zprávy. Ta překvapivě neobsahuje žádná data ohledně asistentů pedagoga a podpůrných opatřeních ani jejich analýzu. Chybí v ní i konkrétní parametry chystané institucionalizace asistentů pedagoga, bez nichž nelze posoudit, zda půjde o změnu pozitivní či negativní. Argumentace, proč se změna navrhuje, je velmi vágní. Není specifikováno, v čem přesně má dojít ke snížení administrativy (například které administrativní kroky se ruší a které zůstávají zachovány). Chybí informace k financování úvazku asistenta pedagoga na původní škole, pokud žák s podpůrným opatřením 4 nebo 5 stupně odejde na jinou školu v průběhu roku. Nedořešena zůstává i řada dalších problémů. Reálně tudíž nelze tento návrh kvůli nedostatku podrobnějších informací odborně připomínkovat...
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
OBECNÁ ČÁST, kapitola A
Institucionalizace asistentů pedagoga

.jpg)







.jpg)











