Zobrazují se příspěvky se štítkempožadavky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempožadavky. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 21. listopadu 2023

Radek Sárközi odpovídá na nejčastější dotazy ke stávce ve školství

Během posledního týdne jsem obdržel desítky dotazů k chystané jednodenní výstražné stávce ve školství, kterou vyhlásily školské odbory na pondělí 27. listopadu 2023. Rozhodl jsem se zveřejnit nejčastější otázky společně s mými odpověďmi... Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s.

AKTUALIZACE: Pokud se učitel zapojí do pondělní stávky a v týdnu bude suplovat, bude to přespočetná hodina?
"Účast ve stávce se posuzuje jako překážka na straně zaměstnance. Z toho důvodu budou hodiny přímé pedagogické činnosti za pondělí považovány za vykonané. Případné suplování v daném týdnu bude pak posouzeno jako přespočetná hodina, pokud samozřejmě daný učitel svou přímou pedagogickou činnost splnil i ve zbytku týdne." (zdroj: facebooková stránka Střední článek MŠMT)

Kde najdu informace k pondělní stávce?
Stávku organizují školské odbory, proto je třeba navštívit internetové stránky ČMOS PŠ (https://skolskeodbory.cz). Základní informace naleznete na našem webu v článku „Spolek Pedagogická komora podporuje jednodenní stávku ve školách dne 27. 11. 2023“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/spolek-pedagogicka-komora-podporuje.html). 

Jaké jsou stávkové požadavky?
ČMOS PŠ uvádí následující: „Naše požadavky jsou legitimní - jde nám o udržení kvality vzdělávání našich dětí:
- zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy;
- zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024;
- nepřipustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily.“


Co je cílem stávky?
Cíl stávky zformulovaly školské odbory takto: „Zabránit dalšímu snižování výdajů ve školství, které by nesporně negativně ovlivnilo kvalitu vzdělávání. Nedostatek finančních prostředků ve školách by způsobil výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce, omezení možnosti školy dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější, zvyšování počtu žáků ve třídách, omezování volitelných předmětů, ohrožení existence malotřídek. Zajistit, aby platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 neklesly; aby z prostředků na platy nebyly uhrazovány dávky v nemoci.“

Jaké omezení výuky hrozí?
Jedná se o návrh novelizace nařízení vlády, podle kterého se má základním a středním školám snížit od 1. 9. 2024 tzv. PHmax (maximální počet hodin výuky hrazený MŠMT). V případě středních škol to bude v průměru o 15 %, u konzervatoří a nižších ročníků víceletých gymnázií o 10 % a základních škol o 6 %. Více informací naleznete zde: „Připomínková místa protestují proti snížení PHmax“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/pripominkova-mista-protestuji-proti.html).

Jaké budou v příštím roce platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů?
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 počítá s plošným snížením platů kuchařek školních jídelen, uklízeček, školníků, administrativního personálu a dalších nepedagogických pracovníků ve školství o 2 %. Toto snížení platů o 2 % se týká i školních psychologů, speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin, asistentů pedagoga a ostatních pedagogických pracovníků. Navíc v rozpočtu chybějí finance na 17 020 plných úvazků nepedagogických pracovníků. Více viz „Návrh rozpočtu MŠMT na rok 2024 (kapitolní sešit)“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/10/rozpocet-2024-kapitola-333-msmt.html). Všem zaměstnancům se dále snižuje příspěvek FKSP ze 2 % na 1 % a zvyšují se odvody o 0,6 %.

Které organizace stávku ve školství podpořily?
Kromě ČMOS PŠ, který stávku organizuje, ji podpořila Rada Asociace ředitelů základních škol (https://www.asociacezs.cz/aktualne-1/stanovisko-rady-asociace-reditelu-zakladnich-skol-cr-ke-stavce-122cs.html) nebo Pedagogická komora, z. s. (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/10/pedagogicka-komora-podporuje-vyhlaseni.html).

Můžeme stávkovat, když na naší škole není nikdo v odborech?
Rozhodně ano, stávkovat může každý zaměstnanec - bez ohledu na to, zda je členem odborů, nebo není. Jedná se o ústavní právo garantované Listinou základních práv a svobod. V účasti na stávce nesmí být nikomu bráněno, ani do ní nesmí být nikdo nucen. Na webu školských odborů byl zveřejněn návod, jak správně postupovat, pokud se chcete zapojit do stávky. Viz článek „Výstražná jednodenní stávka a společné protestní odborové akce“ (https://skolskeodbory.cz/vystrazna-jednodenni-stavka).
 

neděle 19. listopadu 2023

Spolek Pedagogická komora podporuje jednodenní stávku ve školách dne 27. 11. 2023

Pedagogická komora, z. s., podporuje jednodenní stávku ve školách v pondělí 27. 11. 2023, kterou vyhlásily školské odbory (ČMOS PŠ).

ČMOS PŠ: Naše požadavky jsou legitimní - jde nám o udržení kvality vzdělávání našich dětí:
  • zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy
  • zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024
  • nepřipustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily

Další informace:

O stávce v médiích:

Vyjádření Radka Sárköziho, prezidenta spolku Pedagogická komora:

"Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 obsahuje řadu škrtů v kapitole školství, které budou mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání, tedy především na děti, žáky a studenty. 

Například tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), z nichž školy nakupují mimo jiné učebnice a pomůcky pro žáky nebo hradí dopravu žáků na plavecký výcvik, se v roce 2022 snížily veřejným školám o skoro 1 miliardu korun oproti roku 2021 a v roce 2024 se mají snížit o 323 milionů korun oproti letošku (o 12,3 %). 

Výdaje na podporu organizací, které pracují s dětmi a mládeží, jako je Skaut, se snižují o 20,5 milionu korun ve srovnání s rokem 2023 (o 10 %). 

Na 17 020  plných úvazků nepedagogických pracovníků ve školství chybějí v návrhu státního rozpočtu peníze úplně (jedná se o 6,8 miliardy korun)! 

O 2 % má klesnout objem financí na ostatní pedagogické pracovníky, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové nebo asistenti pedagoga. 

Platy učitelů v roce 2024 poklesnou vůči průměrné mzdě v ČR na 113 % (z letošních 116,6 %), přestože se vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení zavázala, že je udrží na úrovni 130 % (v roce 2021 to bylo 126,4 %). Aby vláda splnila své sliby ohledně platů učitelů, musela by plánovaný školský rozpočet pro rok 2024 navýšit o dalších minimálně 18 miliard korun."

Informace na webu spolku Pedagogická komora z minulé stávky v roce 2019 :

úterý 31. října 2023

Pedagogická komora podporuje vyhlášení stávky ve školách

Prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi podporuje současné aktivity vedení školských odborů, které směřují k vyhlášení stávky ve školách.

„Myslím si, že by měl být co nejdříve vyhlášen konkrétní termín stávky ve školách, a to s dostatečným předstihem alespoň 14 dní, aby se mohli na stávku všichni připravit.“ říká Radek Sárközi.

Spolek Pedagogická komora uspořádal na konci minulého školního roku dotazníkové šetření k vyhlášení stávkové pohotovosti i případné stávky. Do tohoto šetření se zapojilo celkem 10 541 respondentů (1 039 ředitelů, 7 240 učitelů, 2 003 dalších pedagogických pracovníků a 174 nepedagogických zaměstnanců škol). Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 92,9 % z nich (proti bylo 4,1 %). Přímo do stávky by se osobně zapojilo 72,4 % pracovníků škol (nezapojilo by se 9,5 %). Ostatní respondenti dotazníkového šetření zvolili možnost „nevím“. Součástí dotazníku byl návrh osmi konkrétních stávkových požadavků, s nimiž mohli respondenti vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas.

„Hlavním cílem stávky by mělo být upozornit občany České republiky, že vláda Petra Fialy neplní sliby ohledně financování školství uvedené v programové prohlášení,“ upozorňuje Radek Sárközi, „dokonce se k jejich splnění ani nepřibližuje, ale naopak vzdaluje, což bude mít velmi negativní dopady na kvalitu vzdělávání.“

Finance pro školy jsou nejefektivnější investicí, která se celé společnosti mnohonásobně vrátí. Pokud nyní šetříme na našich dětech, hazardujeme s jejich budoucností. České republika tím ztrácí konkurenceschopnost oproti státům, kde je školství opravdovou prioritou.

„Podle údajů Českého statistického úřadu poklesly reálné mzdy nejvíce ze všech oborů právě v oblasti vzdělávání, dá se tedy říci, že školství je pro současnou vládu na úplně posledním místě a o vzdělávání jako prioritě nelze vůbec hovořit,“ dodává Radek Sárközi.


neděle 27. srpna 2023

Chaos v hygienických normách pro školy

Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., okomentoval chystané změny v hygienických (i dalších) normách pro školy a dětské skupiny:

"Pokud bude schválena nová hygienická vyhláška pro školy Ministerstva zdravotnictví, dostane se do rozporu se stávající vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí pro dětské skupiny, která se nemění. Pro malé dětské skupiny od 5 do 12 dětí by pak platily přísnější hygienické normy než pro velké mateřské, základní a střední školy nebo pro dětské skupiny od 13 do 24 dětí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí aktuálně novelizuje zákon o dětských skupinách, který má nově umožnit vznik sousedských dětských skupin pro maximálně 4 děti.

Ministerstvo vnitra již vydalo novelizaci vyhlášky s přísnějšími požárními normami. Kvůli ní hrozí zánik mnoha dětským skupinám.

Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně připravuje novou stavební vyhlášku, v níž se odkazuje na současnou hygienickou vyhlášku Ministerstva zdravotnictví pro školy, z níž se ovšem minimální standardy budou škrtat.

Zatímco v nařízení vlády k zákoníku práce, který je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí zůstává požadavek na oddělené toalety pro zaměstnance (muže a ženy), v nové hygienické vyhlášce Ministerstva zdravotnictví se povinnost zajistit oddělené záchody pro žáky základních a středních škol (chlapce a dívky) ruší. V nařízení vlády zůstává stanoven minimální prostor na jednoho zaměstnance 2 metry čtvereční, v hygienické vyhlášce se minimální prostor na jedno dítě v zahradě i herní místnosti mateřské školy (4 metry čtvereční), na jednoho žáka v učebně základní školy (1,65 metrů čtverečních) nebo na jednoho žáka v učebně střední školy (2 metry čtvereční) zcela ruší.

Ministerstvo zdravotnictví dále chystá novelu vyhlášky, která přinutí školy i dětské skupiny měřit hladinu oxidu uhličitého ve třídách. V důsledku to znamená, že učebny budou muset být vybaveny nejenom měřáky, ale i vzduchotechnikou, aby byly nové normy dodrženy. To si vyžádá značné finanční náklady od zřizovatelů a majitelů.

Původní záměr ušetřit na výstavbě, rekonstrukcích a opravách budov tak dopadne zcela opačně... Jedním slovem Kocourkov!"



Uvedené změny se týkají následujících právních předpisů:

středa 23. srpna 2023

Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

Pedagogická komora, z. s., zorganizovala mezi učiteli a dalšími pracovníky škol dotazníkové šetření ke stávkové pohotovosti a stávce. Do šetření se zapojilo celkem 10 541 respondentů (1 039 ředitelů, 7 240 učitelů, 2 003 dalších pedagogických pracovníků a 174 nepedagogických zaměstnanců škol). Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 92,9 % z nich (proti bylo 4,1 %). Přímo do stávky by se osobně zapojilo 72,4 % pracovníků škol (nezapojilo by se 9,5 %). Ostatní respondenti dotazníkového šetření zvolili možnost „nevím“.

Součástí dotazníku byl návrh osmi konkrétních stávkových požadavků, s nimiž mohli respondenti vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas. Navíc dostali učitelé i ostatní zaměstnanci škol možnost navrhnout další požadavky.

Otázka: Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z uvedených požadavků? Odpovědi...

Osm stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento požadavek podpořilo 97 % respondentů, 2 % byla proti.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.
Tento požadavek podpořilo 96 % respondentů, 1,9 % bylo proti.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.
Tento požadavek podpořilo 92,4 % respondentů, 3,1 % bylo proti.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.
Tento požadavek podpořilo 84,3 % respondentů, 7,5 % bylo proti.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").
Tento požadavek podpořilo 81,7 % respondentů, 9,6 % bylo proti.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Tento požadavek podpořilo 92 % respondentů, 2,3 % bylo proti.

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.
Tento požadavek podpořilo 91,4 % respondentů, 3,6 % bylo proti.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.
Tento požadavek podpořilo 93,3 % respondentů, 1,8 % bylo proti.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


pondělí 17. dubna 2023

Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje 90 % pedagogů

Během prvního dne vyplnilo Dotazník ke stávce ve školách více než 5.000 pedagogických pracovníků. Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje přes 90 % respondentů...

NÁVRH POŽADAVKŮ KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.


Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.


Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

 

sobota 9. listopadu 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Pedagogická komora a stávka

Vedení Pedagogické komory podpořilo stávku, kterou vyhlásily školské odbory na středu 6. 11. 2019. Členové Pedagogické komory se do stávky aktivně zapojili a na mnoha školách přímo organizovali stávkové výbory. Pedagogická komora podpořila požadavek ČMOS PŠ na 10% růst tarifů a zároveň vyhlásila vlastní stávkové požadavky. O průběhu stávky jsme informovali rovněž média. Více informací naleznete v tomto rozcestníku...



pondělí 4. listopadu 2019

Stávka za kvalitní podmínky pro vzdělávání

STÁVKA ZA KVALITNÍ PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ

STÁVKOVÉ POŽADAVKY:

- 5 % hrubého domácího produktu pro školství
- výrazné změny v nastavení inkluzivního vzdělávání
- 130 % průměrné mzdy pro učitele
- neschválení aktuální novely zákona o pedagogických pracovnících
- 15 % navíc v roce 2020 pro pedagogy (z toho 10 % do tarifů)
- projednání Otevřeného dopisu politikům za záchranu českého školství vládou

www.pedagogicka-komora.cz

Všechny materiály Pedagogické komory ke stávce naleznete zde.

čtvrtek 31. října 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Stávková pohotovost ve školách

V tomto rozcestníku naleznete aktuální informace ke stávkové pohotovosti ve školách.



pátek 25. října 2019

sobota 31. srpna 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Pedagogická komora a stávková pohotovost

Prosíme zaměstnance škol o vyplnění dotazníku, jehož prostřednictvím mapuje Pedagogická komora názory učitelů i dalších pedagogických pracovníků na případné vyhlášení stávkové pohotovosti.

Průběžné vyhodnocení: Pro vyhlášení stávkové pohotovosti hlasovalo 92,6 % respondentů. Jeden z požadavků již byl částečně splněn - ministr školství odvolal z funkce politického náměstka za ČSSD Petra Pavlíka.

Ministryně financí Alena Schillerová navrhla, aby platy pedagogů rostly v příštím roce o 10 procent, místo původně slíbeného patnáctiprocentního navýšení. Ministr školství Robert Plaga předložil novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle níž budou moci učit žáky 2. stupně základních škol lidé bez pedagogického vzdělání. Vláda se nehlásí k usnesení Poslanecké sněmovny, aby nejpozději v roce 2020 činily platy učitelů 130 % průměrné mzdy v ČR. Ministerstvo školství navrhuje zvýšit míru přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání. Za posledních 15 let činilo navýšení učitelských platů pouhých 5 procentních bodů oproti ostatním zaměstnancům – ze 105 % v roce 2003 na současných 110 % průměrné mzdy v České republice. Uvedené kroky by vedly ke snížení kvality vzdělávání. Proto vedení spolku Pedagogická komora začalo připravovat vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách.


Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

Průběžné vyhodnocení odpovědí

Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z následujících požadavků? (Pro hlasovalo celkem 92,6 % respondentů.)



neděle 2. června 2019

Pedagogická komora připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

Ministryně financí Alena Schillerová navrhla, aby platy pedagogů rostly v příštím roce o 10 procent, místo původně slíbeného patnáctiprocentního navýšení. Ministr školství Robert Plaga předložil novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle níž budou moci učit žáky 2. stupně základních škol lidé bez pedagogického vzdělání. Vláda se nehlásí k usnesení Poslanecké sněmovny, aby nejpozději v roce 2020 činily platy učitelů 130 % průměrné mzdy v ČR. Ministerstvo školství navrhuje zvýšit míru přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání. Za posledních 15 let činilo navýšení učitelských platů pouhých 5 procentních bodů oproti ostatním zaměstnancům – ze 105 % v roce 2003 na současných 110 % průměrné mzdy v České republice. Uvedené kroky by vedly ke snížení kvality vzdělávání. Proto vedení spolku Pedagogická komora začalo připravovat vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách.

Pedagogická komora nejprve zveřejnila otevřený dopis politikům za záchranu českého školství, který již podepsalo přes 3 800 signatářů. Následně zorganizovala akce Den učitelů v černé a Týden škol v černé, do nichž se zapojili učitelé z tisícovky škol.

„Cílem našich akcí je informovat veřejnost, především rodiče žáků, že politici školství zanedbávají, což má negativní dopady na kvalitu výuky,“ sdělil Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „chtěli jsme o akutních problémech ve školství jednat s panem ministrem Plagou, ale ten na opakované žádosti o osobní setkání nereaguje, nemáme tudíž jinou možnost, než vyhlásit stávkovou pohotovost.“

Legislativa umožňuje, aby stávkovou pohotovost nebo stávku vyhlásila profesní organizace pedagogů, nemusí to být přímo školské odbory. Vyplývá to z právního výkladu, který si nechala Pedagogická komora zpracovat. Stanovy Pedagogické komory obsahují ustanovení, že jednou z hlavních činností spolku je „ochrana hospodářských a sociálních zájmů členů“.

„Připravili jsme dotazník, kterým chceme nejprve zmapovat ochotu zaměstnanců škol podpořit stávkovou pohotovost, také nám pomůže specifikovat konkrétní požadavky,“ sděluje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory.

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

„Z odpovědí, které jsme doposud obdrželi, vyplývá, že stávkovou pohotovost by podpořilo devadesát procent respondentů,“ dodává Janek Wagner „výstupy z ankety předložíme k hlasování valné hromadě Pedagogické komory.“

V dubnu proběhla stávka učitelů v Polsku. Stávkující pracovníky škol na demonstracích podporovali rodiče žáků a skládali se na stávkový fond pro pedagogy. Podobná akce jako v České republice proběhla i na Slovensku, kdy se tamější učitelé oblékli do černého, aby vyjádřili nesouhlas s negativními změnami ve školství.

„Věřím, že ke stávce nakonec nebude muset dojít, nechceme organizovat nátlakové akce, chceme s vládou jednat, bohužel jsme k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách nuceni přístupem ministra Plagy, který se vyhýbá jednáním, a postojem vlády k našim návrhům,“ uzavírá Radek Sárközi.

Pedagogická komora má více než 2 500 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v České republice. Jeho zakladatelé zorganizovali v roce 2017 úspěšnou petici proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo 21 609 pedagogů z 1 150 škol.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

• Dotazník k požadavkům a vyhlášení stávkové pohotovosti
• Návrh požadavků včetně podrobnějšího vysvětlení
• Stávková pohotovost (právní výklad)

sobota 1. června 2019

Dotazník ke stávkové pohotovosti ve školách

Pedagogická komora mapuje názory zaměstnanců škol na případné vyhlášení stávkové pohotovosti. Proto prosíme všechny pedagogy o vyplnění tohoto dotazníku.

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

Důvodem našich aktivit je aktuální návrh ministryně financí, aby v roce 2020 nerostly platy pedagogů o slíbených 15 %, nýbrž o pouhých 10 %. Dalším důvodem je návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, který schválila vláda - návrh obsahuje několik sporných ustanovení, především to, že by nově mohli na 2. stupni ZŠ učit pracovníci bez pedagogického vzdělání. Vláda neplánuje splnit usnesení Poslanecké sněmovny č. 66 z roku 2017, že nejpozději od roku 2020 mají platy učitelů činit 130 % průměrné mzdy v ČR. Ministr školství Robert Plaga doposud neodpověděl kladně ani záporně na žádost o osobní jednání k Otevřenému dopisu politikům za záchranu českého školství podpořeném akcemi Pedagogické komory Den učitelů v černé a Týden škol v černé. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání.

(Členové spolku Pedagogická komora vyplňují samostatný dotazník, tento dotazník je určen nečlenům, ale budeme rádi, když se členy našeho spolu stanete - čím více členů budeme mít, tím spíše prosadíme pozitivní změny ve školství...) Přihláška do spolku Pedagogická komora