Učitelé a ředitelé škol podporují, aby vznikla Pedagogická komora ČR ze zákona (po vzoru České lékařské komory a dalších profesních komor). Vyplývá to z dotazníkového šetření, které zorganizoval spolek Pedagogická komora v tomto týdnu. Během uplynulých sedmi dnů se do něj zapojilo 5167 pracovníků škol (z toho 3097 učitelů, 923 ředitelů, 753 dalších pedagogických pracovníků a 352 ostatních zaměstnanců škol).
Součástí aktuální novely školského zákona, kterou bude projednávat vláda dne 13. července 2023, je návrh tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Zveřejňujeme navrhovaný výpočet úvazků pro asistenty pedagoga na základních školách a ve školních družinách i tabulku s PHAmax, která bude součástí novelizovaného nařízení vlády. V mateřských a středních školách bude pokračovat stávající systém přidělování asistenta pedagoga jako podpůrného opatření.
MŠMT bohužel nezpracovalo "kalkulačku", do níž by bylo možné zadat údaje konkrétní školy a která by následně automaticky spočítala rozdíl mezi současnými úvazky asistentů pedagoga a novými po parametrizaci...
"Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- počtu žáků se třetím a vyšším stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků."
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozeslalo na školy "Manažerské shrnutí změn" k novele zákona o pedagogických pracovnících. Novela přináší řadu negativních změn pro učitele. Níže naleznete odkaz na celý dokument. Dotazy k novele zákona o pedagogických pracovnících můžete zasílat na novelazopp@msmt.cz.
Poznámka: Tento pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících podali poslanci Matěj Ondřej Havel (TOP09), Jan Berki (STAN), Olga Richterová (Piráti), Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáty Zajíčková (ODS)...
Poznámka: Tento pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících podali poslanci Jan Berki (STAN), Pavel Klíma (TOP09), Olga Richterová (Piráti), Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) pod označením "legislativně-technické úpravy a upřesnění"...
Jak hlasovala Poslanecká sněmovna o pozměňovacím návrhu pětice kolačních poslanců k novele školského zákona, který redukuje garanci financí na platy ze všech pedagogických pracovníků pouze pro učitele a který zároveň mění způsob výpočtu tak, že ve skutečnosti nepůjde garance spočítat?
Až na výjimky tento pozměňovací návrh podpořili všichni poslanci ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP09 a Pirátů...
Poznámka: Hlasování "zdržel se" má stejný dopad jako "proti".
DOTAZNÍK KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Vzhledem k aktuálnímu negativnímu vývoji ve školství (pokles platů pedagogických pracovníků ze 118,3 % v roce 2021 na 111,8 % průměrné mzdy v ČR za loňský rok) jsme se rozhodli zmapovat postoje učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků k vyhlášení stávkové pohotovosti a případné následné stávce ve školách a školských zařízeních...
Návrh stávkových požadavků:
1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.
3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.
4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.
5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").
6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné fuknce (nebo navýšení příplatků za ně).
7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.
8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.
Poznámka: Vyplněním tohoto dotazníku se rozhodně nezavazujete stávkovat nebo se aktivně zapojit do organizování stávkové pohotovosti. V tuto chvíli jen mapujeme vaše názory. Vycházíme z ankety ve facebookové skupině Pedagogické komory, z. s., kde vyhlášení stávkové pohotovosti a následné stávky podpořilo 70 % respondentů...
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
.jpg)
Dne 13. dubna 2023 se uskutečnil v Poslanecké sněmovně kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících, který svolaly školské odbory (ČMOS PŠ) a zaštítila ho poslankyně Jana Berkovcová (ANO). Pozváni byli zástupci 13 školských organizací, které vyjádřily nesouhlas s pozměňovacím návrhem poslanců pěti koaličních stran, v němž se omezuje garance financí na platy ze všech pedagogických pracovníků pouze na učitele.
Jednání se účastnili předkladatelé tohoto návrhu Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) nebo Petr Gazdík (STAN) a dále poslanci Jan Berki (STAN), Karel Rais (ANO) nebo Alena Schillerová (ANO). Zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bohužel na kulatém stole chyběl. Za školské organizace se setkání zúčastnil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, předseda ČMOS PŠ František Dobšík, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček nebo předsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová. Diskuzi řídil Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů.
Většina diskutujících kritizovala rozdělování pedagogů na učitele a na „druhořadé“ ostatní pedagogické pracovníky. V případě schválení pozměňovacího návrhu totiž budou muset vzniknout dvě samostatné tarifní tabulky. Dále bylo řečníky kritizováno, že původní znění obsahovalo jednoznačný výpočet, zatímco v pozměňovacím návrhu chybí rok, z něhož se má počítat 130 % průměrné mzdy v ČR. Výsledná částka bude tudíž na libovůli vlády. Proto nelze hovořit o skutečné garanci financí (na rozdíl od původního textu).
Radek Sárközi požádal předkladatele pozměňovacího návrhu, aby ve spolupráci s MŠMT poskytli návrh obou nových platových tabulek. Zároveň požadoval zveřejnění přesných výpočtů, jaké budou finanční náklady v případě schválení pozměňovacího návrhu pětice koaličních poslanců (ve srovnání se současným stavem i ve srovnání s původní vládní verzí novely). Do doby, než budou tyto údaje zpracovány, neměla by být novela ve třetím čtení schválena. Dle zástupců opozice by bylo nejlepším řešením vrátit novelu zpět do druhého čtení a následně sporné pasáže upravit. Jelikož se předpokládá účinnost novely až od 1. ledna 2024, je dostatek času, aby se závěrečné čtení uskutečnilo do září 2023. Tento postup Pedagogická komora, z. s., podporuje.
I v případě, že by novela nebyla schválena, učitelé o slibovaných 130 % průměrné mzdy v České republice nepřijdou. Rozhodující zůstává částka, která bude na platy vyčleněna v zákoně o státním rozpočtu ČR na rok 2024, nikoliv formulace garance financí v této novele zákona o pedagogických pracovních a školského zákona. Například policisté již nyní pobírají 129 % průměrné mzdy, aniž by to bylo stanoveno speciálním zákonem (a vláda uvažuje o navýšení jejich platů až na 140 %, aniž by se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení…).
Mezi pedagogy panuje velká míra nedůvěry vůči vládě, protože ta, ačkoliv ve svém programovém prohlášení deklaruje, že udrží platy učitelů (původně všech pedagogických pracovníků) na 130 % průměrné mzdy, ve skutečnosti dělá dva roky pravý opak. Aktuálně jsou platy učitelů na úrovni pouhých 116,6 % průměrné mzdy. V roce 2021 to přitom bylo 126,4 %. Platy pedagogických pracovníků se skokově propadly ze 118,3 % průměrné mzdy v předloňském roce na 111,8 % v roce 2022 a letos budou ještě nižší. Reálné mzdy se meziročně propadly nejvíce právě v oblasti vzdělávání, a to o 16 %. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd.
Podle výpočtů Pedagogické komory, z. s., by v případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Právě kvůli tomuto rozporu žádá Pedagogická komora, z. s., předkladatele i MŠMT již více než měsíc o zveřejnění přesných výpočtů finančních nákladů na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro rok 2024. Bohužel doposud marně…
Na kulatém stole se diskutovalo i o kontroverzním dekvalifikačním § 9a, proti němuž se postavilo 14 školských organizací včetně Rady vysokých škol, České konference rektorů, Asociace děkanů pedagogických fakult nebo Pedagogické komory. Pro tyto organizace je nepřípustné, aby pracovník bez pedagogického vzdělání mohl být prohlášen za kvalifikovaného učitele. Taková možnost neplatí v žádné členské zemi Evropské unie. Podrobně o této negativní změně hovořil Stanislav Štech, který na jednání zastupoval Asociaci školní psychologie. Bývalý ministr školství upozornil na monotematické číslo odborného časopisu Pedagogická orientace (https://journals.muni.cz/pedor/issue/view/2316/633) z tohoto měsíce, kde se danému tématu věnují přední čeští vědci.
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
V tomto rozcestníku naleznete vyjádření 13 školských organizací k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, který podala pětice koaličních poslanců. Návrh ruší garanci financí na platy pedagogických pracovníků ve výši 140,4 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR z předloňského roku. Proti návrhu vystoupily kromě Pedagogické komory, z. s., následující organizace: Unie školských asociací CZESHA, školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace speciálních pedagogů, Unie zaměstnavatelských svazů nebo Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, Asociace školní psychologie, Asociace vychovatelů školských zařízení nebo Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR. Negativně se k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjářila do médií rovněž předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a prezident Asociace ředitelů ZŠ. Tiskovou zprávu vydala také Učitelská platforma.
Vládní návrh novely uvádí jednoznačný výpočet: objem financí na platy pedagogických pracovníků bude stanoven na základě průměrné hrubé mzdy z předloňského roku, a to jako její 1,404násobek (tedy 140,4 %). Nové znění navrhované pěticí poslanců obsahuje tři změny: místo pedagogických pracovníků se zužuje nárok jen na učitele, částka se snižuje na 130 % a není uvedeno, ze kterého roku má být průměrná mzda pro výpočet vzata.
Pro potřeby našeho výpočtu jsme vyšli z toho, že státní rozpočet se připravuje v polovině předchozího roku. V té době je nejaktuálnější údaj o průměrné mzdě znám za minulý rok. Například pro rok 2024 se bude zákon o státním rozpočtu připravovat a schvalovat v roce 2023, lze tudíž využít průměrnou mzdu za rok 2022. Tento parametr z původního i nového znění bude tedy stejný.
Pro zjednodušení výpočtu jsme zredukovali srovnání jen na platy učitelů. Pokud bychom započítali i další pedagogické pracovníky, byl by rozdíl mezi původní variantou a novou výrazně vyšší. Negativní dopady nové poslanecké varianty by tudíž byly relativně mnohem větší.
Porovnáváme pouze dopady varianty 140,4 % versus 130 % na platy učitelů.
Aplikujme výpočet na letošní rok, jako by novela již platila. Pro rok 2023 vycházíme z průměrné mzdy v roce 2021, což bylo 37 839 Kč hrubého měsíčně. Kdyby původní znění novely platilo již letos, měli by učitelé 53 126 Kč (140,4 %). Podle nového znění by to ale bylo jen 49 191 Kč (130 %). Rozdíl mezi oběma variantami činí 3 935 Kč měsíčně, což by bylo 47 220 Kč za celý rok 2023 v neprospěch učitelů.
V odůvodnění poslaneckého pozměňovacího návrhu se uvádí, že MŠMT odhaduje pro rok 2023 průměrný plat učitelů „ve výši 50 523 Kč, což je 116,6 % Ministerstvem financí v lednu 2023 predikované průměrné hrubé měsíční nominální mzdy“.
Kdyby platila novela s poslaneckým pozměňovacím návrhem již letos, měli by tudíž učitelé garantován plat o 1 332 Kč nižší, než jaký předpokládá ministerstvo. Pokud by v roce 2023 už platil původní text novely, měli by učitelé garantováno o 2 603 Kč více. Ročně činí první varianta o 15 984 Kč méně než nyní a druhá varianta o 31 236 Kč více než teď. Na procenta by učitelé podle poslaneckého pozměňovacího návrhu měli letos garantováno pouze 113,5 % průměrné mzdy. Takto nízká garance by byla zakotvena v zákoně i pro příští roky…
Je třeba zdůraznit, že se jedná o garanci financí průměrně pro celou Českou republiku. Jednotlivým školám MŠMT rozepisuje finanční prostředky na základě úvazků učitelů (jejich platových tříd a stupňů). Ředitel školy může peníze rozpočtované původně na odměny pro učitele dát například nepedagogickým pracovníkům nebo jiným pedagogickým pracovníkům, než jsou učitelé. V minulosti byli ředitelé škol nuceni převádět část z těchto financí do ONIV (pokud jim chyběly peníze na náhrady v prvních 14 dnech nemocenské zaměstnanců školy). Všechny tyto přesuny v důsledku snižují průměrné platy učitelů.
Je velkou otázkou, jaký má smysl schválit zákon, který obsahuje „garanci“ na hony vzdálenou původním předvolebním slibům (například ODS lákala v roce 2021 voliče na 150 % průměrné mzdy pro učitele) i vládnímu programovému prohlášení (ve starém znění i novém, kde se slibuje učitelům: „udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné mzdy“).
Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR. Připravíme a zavedeme systém profesního růstu pedagogů jako nástroje profesní podpory.“
Zdroje:
• Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
• Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
• Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
Citujeme z důvodové zprávy MŠMT k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona pasáž, která se týká finančních nároků na státní rozpočet kvůli navrhované garanci peněžních prostředků na platy pedagogických pracovníků (str. 29).
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Jediným opatřením, které počítá se zvýšenými nároky na státní rozpočet je opatření F. fixace platů pedagogických pracovníků k průměrné mzdě v národním hospodářství.
Náklady na dosažení cílového stavu, kdy průměrný plat pedagogického pracovníka bude 130 % průměrné mzdy v ČR, jsou závislé na počtu pedagogických pracovníků odměňovaných platem a výši průměrné mzdy v ČR. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna roku 2022, dosáhne průměrná mzda v ČR v roce 2022 výše 39 583 Kč. Průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC je v roce 2022 zvýšen oproti roku 2021 o 2 %, a bude pravděpodobně činit 45 406 Kč, tj. cca 115 % predikované průměrné mzdy v ČR. Pro dosažení 130 % průměrné mzdy v ČR by bylo nutno zvýšit průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v roce 2022 na 51 458 Kč, tj. o 6 051 Kč. Při počtu cca 185 tis. pedagogických pracovníků, kteří ve školním roce 2021/2022 v RgŠ ÚSC působí, by náklady na dosažení tohoto stavu činily v roce 2022 cca 18 mld. Kč (z toho prostředky na platy cca 13,5 mld. Kč).
Pro dosažení cílového stavu v roce 2024 (jak navrhováno) je nutno v roce 2024 podle stávající predikce vývoje mezd v ČR zajistit průměrný plat pedagogického pracovníka v RgŠ ÚSC ve výši 55 575 Kč/měsíc, t.j. průměrný plat o 10 168 Kč/měsíc vyšší, než je plat rozpočtovaný v roce 2022. Dopady na státní rozpočet ČR pro rok 2024 oproti roku 2023 není možné v tuto chvíli jednoznačně vyčíslit, neboť v době zpracování není známo, zda a v jaké výši dojde k navýšení platů pedagogických pracovníků pro rok 2023 s ohledem na naplňování Programového prohlášení vlády. Oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2022 platnému v době zpracování důvodové zprávy, při stávajícím (školní rok 2021/2022) počtu pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC, se odhaduje pro rok 2024 dopad na státní rozpočet ve výši cca 30,5 mld. Kč, z toho prostředky na platy cca 22,5 mld. Kč. Tento finanční odhad dopadu zahrnuje pouze přímý dopad fixace průměrného platu pedagogického pracovníka v návrhu § 161c školského zákona, tzn. fixace průměrných platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC ve školním roce 2021/2022.
V roce 2022 je odhadováno, že průměrný plat pedagogických pracovníků dosáhne na úroveň 115 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Pokud bude zvýšení platů na úroveň 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství realizováno plně až v roce 2024, tj. v roce 2023 bude zachována stejná úroveň platů pedagogických pracovníků jako v roce 2022, což naznačuje materiál Ministerstva financí předložený k projednání vládě ČR „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2023 a střednědobého výhledu na léta 2024 a 2025“, bude průměrný plat pedagogických pracovníků v roce 2023 na úrovni 110 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
Přeneseně se pak zvýšení platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC bude muset (ať již hned v roce 2024 nebo v následujících letech) promítnout i do odměňování pedagogických pracovníků působících v ostatních segmentech regionálního školství (státní, soukromý a církevní sektor) s odhadovaným dopadem pro rok 2024 ve výši cca 0,5 mld. Kč.
Přesnější vyčíslení finančního dopadu navrženého opatření bude možno provést až na základě znalosti skutečné výše průměrné mzdy dosažené v ČR za rok 2022 a skutečného (příp. předpokládaného) počtu pedagogických pracovníků ve školním roce 2023/2024, tzn. v průběhu roku 2023. Stejně tak vyčíslení dopadů na roky 2025 a 2026 by v tuto chvíli bylo velmi orientační a zavádějící a to zejména s ohledem na neexistenci střednědobého výhledu státního rozpočtu pro tyto roky.
.jpg)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme vybrané pasáže Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) k příslušné změně zákona, které nejlépe ukazují, co je ve skutečnosti hlavním cílem novelizace - ušetřit finanční prostředky... Zároveň upozorňujeme, že RIA neobsahuje žádné výpočty, modely, predikce, parametry budoucího systému ani analýzu dostupných dat (s výjimkou jedné tabulky s počty asistentů pedagoga v posledních 3 letech, ovšem bez návaznosti na růst počtu žáků v základních školách, k němuž v těchto letech došlo). Kvůli chybějícím datům nelze reálně tuto novelu školského zákona věcně připomínkovat!
MŠMT: Návrh novely školského zákona
"V případě zachování současného stavu, tj. doporučování a poskytování asistentů pedagoga v běžných základních školách jako podpůrného opatření, by podle vývoje v předchozích letech docházelo k neustálému navyšování počtů asistentů pedagoga, což klade nepřiměřené nároky na státní rozpočet."
"Předkladatel se zavazuje, že po roce účinnosti navržené právní úpravy předloží Ministerstvu financí vyhodnocení přínosů a finančních úspor plynoucích z navržené optimalizace v oblasti fungování parametrizace personální podpory asistenta pedagoga."
"Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření."
Poznámka: Tato informace uvedená v RIA je velmi zavádějící až manipulativní - parametry nebyly konzultovány s největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, z. s.). Naopak řada školských organizací (včetně těch, s nimiž byla parametrizace konzultována) navrhované parametry opakovaně veřejně kritizovala!
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme příslušnou část důvodové zprávy. Ta překvapivě neobsahuje žádná data ohledně asistentů pedagoga a podpůrných opatřeních ani jejich analýzu. Chybí v ní i konkrétní parametry chystané institucionalizace asistentů pedagoga, bez nichž nelze posoudit, zda půjde o změnu pozitivní či negativní. Argumentace, proč se změna navrhuje, je velmi vágní. Není specifikováno, v čem přesně má dojít ke snížení administrativy (například které administrativní kroky se ruší a které zůstávají zachovány). Chybí informace k financování úvazku asistenta pedagoga na původní škole, pokud žák s podpůrným opatřením 4 nebo 5 stupně odejde na jinou školu v průběhu roku. Nedořešena zůstává i řada dalších problémů. Reálně tudíž nelze tento návrh kvůli nedostatku podrobnějších informací odborně připomínkovat...
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
OBECNÁ ČÁST, kapitola A
Institucionalizace asistentů pedagoga
