Usnesení Senátu ohledně 130 % průměrné mzdy v ČR pro učitele

Dne 1. června 2023 schválili senátoři 200. usnesení Senátu, které se mimo jiné týkalo garance financí na platy učitelů v takové výši, aby bylo zajištěno 130 % průměrné mzdy v ČR daného kalendářního roku. Pro toto usnesení hlasoval mimo jiné i současný ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

• 200. usnesení Senátu (celý text)
• Novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona v parlamentu
• Hlasování o 200. usnesení Senátu

200. USNESENÍ SENÁTU

ze 12. schůze konané dne 1. června 2023 přijaté v souvislosti s projednáváním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 91/

Senát...

V. požaduje, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zajistilo, že celková garantovaná výše 130 % finančních prostředků určených na platy učitelů v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele, bude kopírovat předpokládanou aktuální průměrnou hrubou měsíční nominální mzdu na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství, nebo, aby byl jasně a transparentně stanoven koeficient výpočtu zákonem garantované výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok tak, aby byla dosažena garance 130 % k predikci aktuálního roku;

Spolek Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující školský rozpočet

Stejně jako v minulých letech i v tomto roce podpořila Pedagogická komora, z. s., všechny pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2024, kterými poslanci chtějí navýšit finanční prostředky pro kapitolu školství. Většina z nich jen dorovnává výdaje na částku z roku 2023. Poslanecká sněmovna bude o všech pozměňovacích návrzích hlasovat ve třetím závěrečném čtení již 29. listopadu 2023.

PN 3601 (K. Rais, J. Berkovcová, S. Fridrich)
Zvýšení finančních prostředků na tarifní část mezd akademických pracovníků vysokých škol (asistenti, odborní asistenti…) o 10 %, tj. navýšení podkapitoly „Věda a vysoké školy“ o 1,75 mld. Kč.

PN 3602 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ze kterých školy hradí například učebnice a pomůcky pro žáky, dopravu na plavecký výcvik nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků, na jejich nominální výši z roku 2021, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 1,23 mld. Kč.

PN 3603 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání chybějících finančních prostředků na platy 17 020 nepedagogických pracovníků ve školství, s nimiž rozpočet na rok 2024 vůbec nepočítá, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 6,82 mld. Kč.

PN 3604 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), na nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Podpora činnosti v oblasti mládeže“ o částku 20,5 mil. Kč.

Fakta ke stávce z MŠMT nebo dezinformace šířené Mikulášem Bekem?

Ministr školství Mikuláš Bek zveřejnil na svém Twitteru (X) materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem „Fakta ke stávce“. Viz též facebooková stránka MŠMT. Podle mého názoru se jedná o hrubě manipulativní tvrzení, která jsou na pokraji dezinformace. Rozeberme si jednotlivé body...

Rozpočet školství pro příští rok vzroste o 8 mld.

Podle vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 se má celkový rozpočet kapitoly 333 MŠMT zvýšit o 1,239 mld. (bez podílu EU/FM), respektive o 3,945 mld. (včetně podílu EU/FM), což je nárůst o 1,49 %. Stávka ve školství se ovšem týká pouze rozpočtů veřejných mateřských, základních a středních škol a dalších školských zařízení. Výdaje na regionální školství se zvyšují o 1,476 mld. (včetně podílu EU/FM), což je nárůst o 0,73 %. V oficiálním materiálu MŠMT se zároveň uvádí: „Ve školním roce 2023/2024 lze v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o téměř 28 tisíc dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,5 %.“

Procentuální růst výdajů je tudíž o polovinu nižší, než činí nárůst výkonů! V nominální částce jde sice o mírný nárůst o 0,73 %, ovšem reálně se jedná o propad. A to v něm není zohledněna inflace… „Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2024 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 zvýšen o 1 669 924 856 Kč (včetně příslušenství o 1 255 789 621 Kč), tj. o 1,3 % (včetně příslušenství o 0,7 %).“

Kvalita vzdělávání se nesníží.

Ministr školství Mikuláš Bek poslal do připomínkového řízení návrh novelizace nařízení vlády k PHmax, podle kterého se má od 1. září 2024 snížit maximální počet hodin výuky proplacený školám státem o 15 % v případě středních škol, o 10 % v případě konzervatoří a nižších ročníků víceletých gymnázií a o 6 % v případě základních škol. To povede k omezení dělit třídy na výuku některých předmětů, což bude mít negativní vliv na kvalitu vzdělávání.

Proti tomuto návrhu protestovala většina připomínkových míst (podporu má pouze z MŠMT a Ministerstva financí…): „Připomínková místa protestují proti snížení PHmax“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/pripominkova-mista-protestuji-proti.html).

Platy učitelů v příštím roce porostou.

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 % průměrné mzdy v ČR, v roce 2022 to bylo už jen 120 %, v roce 2023 to je 116,6 % a predikce pro rok 2024 činí 113,5 % průměrné mzdy v ČR. Platy učitelů budou tudíž již třetí rok za sebou klesat, přestože se vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy učitelů (původně všech pedagogických pracovníků) udrží na 130 % průměrné mzdy v ČR.

Jaká bude skutečná nominální výše platů učitelů v roce 2024, nelze nyní odhadnout, jelikož ředitelé škol obdrží finance na platy všech zaměstnanců v jednom balíku. Pokud budou chtít, aby jim neodešli nepedagogičtí pracovníci a ostatní pedagogičtí pracovníci, na jejichž platy se plošně snižuje objem financí o 2 %, budou jim minimálně tento dvouprocentní pokles kompenzovat z financí původně určených na odměny pro učitele.

Výpočet navrhovaných hodnot PHmax pro ZŠ (kalkulačka)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy publikovalo návrh novelizace nařízení vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuku financovaného ze státního rozpočtu (PHmax) pro veřejné základní školy, střední školy a konzervatoře. Od 1. září 2024 by se měl středním školám snížit PHmax o 15 %, nižším ročníkům víceletých gymnázií o 10 % (vyšším ročníkům o 15 %), základním školám o 6 % a konzervatořím o 10 %. Upozornění: aktuální návrh MŠMT je již jiný - snížit PHmax o 5 % všem typům škol (ZŠ, SŠ, konzervatoře)

Pokud škola nyní využívá PHmax na 100 %, přijde o odpovídající procento hodin výuky, které jí stát proplatí, což v důsledku znamená snížení úvazků učitelům (nebo jejich propuštění). Škola totiž nebude moci dělit třídy na výuku některých vyučovacích předmětů. Chybějící finance bude moci škole dorovnat její zřizovatel...

Tato změna se netýká mateřských škol. Netýká se rovněž škol soukromých a církevních, které jsou financovány jiným způsobem. Jedná se o návrh, který aktuálně prochází vnějším připomínkovým řízením - jeho výsledná podoba může být odlišná. Připomínkové řízení bylo ovšem zkráceno na pouhých 10 pracovních dní... Jelikož se jedná o změnu nařízení vlády, nerozhodují o ní poslanci, nýbrž vláda, respektive především ministr školství.

• Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů
• Zaslané připomínky (od 1. 11. do 14. 11. 2023)

Člen Pedagogické komory, z. s., pan ředitel Z. Mašek zpracoval kalkulačku v Excelu, která automaticky spočítá novou hodnotu PHmax pro vaši ZŠ. Dokument si musíte nejprve uložit do svého počítače, dole zvolte záložku "ZŠ" a až následně vyplňte údaje za svou školu (počty žáků apod.)...

• Kalkulačka pro výpočet navrhovaných hodnot PHmax pro ZŠ (Z. Mašek) Upozornění: aktuální návrh MŠMT je již jiný - snížit PHmax o 5 % všem typům škol (ZŠ, SŠ, konzervatoře)

Pedagogická komora podporuje vyhlášení stávky ve školách

Prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi podporuje současné aktivity vedení školských odborů, které směřují k vyhlášení stávky ve školách.

„Myslím si, že by měl být co nejdříve vyhlášen konkrétní termín stávky ve školách, a to s dostatečným předstihem alespoň 14 dní, aby se mohli na stávku všichni připravit.“ říká Radek Sárközi.

Spolek Pedagogická komora uspořádal na konci minulého školního roku dotazníkové šetření k vyhlášení stávkové pohotovosti i případné stávky. Do tohoto šetření se zapojilo celkem 10 541 respondentů (1 039 ředitelů, 7 240 učitelů, 2 003 dalších pedagogických pracovníků a 174 nepedagogických zaměstnanců škol). Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 92,9 % z nich (proti bylo 4,1 %). Přímo do stávky by se osobně zapojilo 72,4 % pracovníků škol (nezapojilo by se 9,5 %). Ostatní respondenti dotazníkového šetření zvolili možnost „nevím“. Součástí dotazníku byl návrh osmi konkrétních stávkových požadavků, s nimiž mohli respondenti vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas.

„Hlavním cílem stávky by mělo být upozornit občany České republiky, že vláda Petra Fialy neplní sliby ohledně financování školství uvedené v programové prohlášení,“ upozorňuje Radek Sárközi, „dokonce se k jejich splnění ani nepřibližuje, ale naopak vzdaluje, což bude mít velmi negativní dopady na kvalitu vzdělávání.“

Finance pro školy jsou nejefektivnější investicí, která se celé společnosti mnohonásobně vrátí. Pokud nyní šetříme na našich dětech, hazardujeme s jejich budoucností. České republika tím ztrácí konkurenceschopnost oproti státům, kde je školství opravdovou prioritou.

„Podle údajů Českého statistického úřadu poklesly reálné mzdy nejvíce ze všech oborů právě v oblasti vzdělávání, dá se tedy říci, že školství je pro současnou vládu na úplně posledním místě a o vzdělávání jako prioritě nelze vůbec hovořit,“ dodává Radek Sárközi.

Další informace:
• Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách (Pedagogická komora, z. s.
• Vláda si bere děti ve škole jako rukojmí, říkají odbory, stávka je na obzoru
• ČMOS PŠ: Výzva k zakládání stávkových výborů

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Obdrží kraje na školství o 15 miliard korun méně?

Podle návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který dnes začala projednávat Poslanecká sněmovna, obdrží v příštím roce kraje na školství o 14,66 mld. korun méně než v roce 2023. Vyplývá to z tabulky na straně 350.

Zatímco v tomto roce obdržely kraje ze státního rozpočtu 189 523 533 000 Kč, v roce 2024 má jít pouze o 174 863 533 000 Kč, což je o 7,7 % méně. Většinu z těchto finančních prostředků tvoří peníze na platy zaměstnanců mateřských, základních a středních škol.

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024

Dojde k propuštění skoro 10 000 pracovníků škol?

Z návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který začne ve středu 25. října 2023 projednávat Poslanecká sněmovna v rámci 1. čtení, vyplývá, že v příštím roce dojde ke snížení počtu pracovníků škol o 9 873 (přepočteno na plné úvazky) oproti roku 2023. To je dokonce méně pracovníků, než bylo v roce 2022! Zatímco v roce 2023 šlo o 273 616 zaměstnanců, v roce 2024 má jít o 263 743 pracovníků (v roce 2022 to bylo 266 548 zaměstnanců)...

V příslušné tabulce na straně 215 není specifikováno, jaké počty připadají na plné úvazky učitelů, dalších pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců škol. Celkový objem financí na platy pracovníků škol se má zvýšit ze současných 137 702 453 435 Kč na 138 992 345 181 Kč, což je nárůst o pouhých 0,9 %. 

Ve školství tudíž dojde v roce 2024 k opětovnému propadu reálných mezd (prakticky o celou inflaci) i k dalšímu propadu platů vůči průměrné mzdě v ČR (a to již třetí rok v řadě), což je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády Petra Fialy.

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024

Návrh školského rozpočtu na rok 2024 nedává smysl

Ministerstvo financí zveřejnilo návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024. Kapitola 333 MŠMT má být o 11,6 miliard korun nižší oproti roku 2023. Velmi výrazně se má snížit i celkový počet zaměstnanců ve školství.

Podle původního návrhu měl být školský rozpočet na příští rok nižší o 29 milard korun, tedy o 6 %. Aktuální návrh počítá se snížením o 4,4 % oproti roku 2023.

Podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pracovalo v roce 2022 ve školství 285.554 zaměstnanců. Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2024 půjde pouze o 251.835 pracovníků. To by znamenalo o 33.719 plných úvazků méně!

„Počet dětí a žáků ve školách se každým rokem zvyšuje, roste i počet tříd, proto vůbec nedává smysl navrhovat snížení počtu pracovníků, naopak bude třeba zaměstnat další,“ komentuje návrh Ministerstva financí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pokud srovnáme školský rozpočet na rok 2023 s návrhem (bez financí z EU a FM), má jít v roce 2024 na školství dokonce o 16,7 miliard korun méně. Vláda Petra Fialy se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala k navyšování výdajů na vzdělávání:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. To zajistí zvyšování kvality vzdělávání od mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří až po instituce poskytující celoživotní vzdělávání.“

Ministr školství Mikuláš Bek sdělil poslancům školského výboru, že učitelé dostanou v příštím roce o 3.000 Kč více než letos. Jak se budou vyvíjet platy ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků, není jasné.

„Slibované navýšení o 3.000 korun měsíčně jen kopíruje předpokládané zvýšení průměrné mzdy v České republice během letošního roku, učitelé tudíž na původně slíbených 130 % opět nedosáhnou,“ upozorňuje Radek Sárközi, „nejspíše se tomuto cíli jejich platy naopak o něco vzdálí, a to již třetím rokem...“

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 % průměrné mzdy v ČR. Predikce Ministerstva financí pro letošní rok činí pouhých 116,6 %. Když parlament schvaloval pozměňovací návrh pětice poslanců z jednotlivých vládních stran ke školskému zákonu, Pedagogická komora, z. s., upozorňovala, že tato změna sníží garanci objemu finančních prostředků na platy učitelů na pouhých 113,5 %.

„Z návrhu školského rozpočtu vyplývá, že chce ministr financí problém vyřešit masivním propouštěním zaměstnanců škol, pak ovšem nechápu, jak vláda zajistí jejich chod,“ podivuje se Radek Sárközi, „školy bez nepedagogických pracovníků nemohou fungovat, stejně jako bez pedagogů.“

Upravené programové prohlášení vlády z března 2023 uvádí: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“

Dle dat Českého statistického úřadu i MŠMT se reálné mzdy v prvním čtvrtletí roku 2023 snížily meziročně nejvíce v oblasti vzdělávání (o 10,7 %). Stejná situace nastala i v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy dokonce klesly i nominální mzdy (o 0,3 %) ve vzdělávání, a to jako v jediné ze všech oblastí. Na pracovníky školství tudíž dopadla vysoká inflace nejvíce ze všech zaměstnanců – jejich reálné mzdy v minulém roce klesly o 16 %.

To je v kontrastu například s aktuálním vývojem na Slovensku, kde se v lednu zvýšily platy učitelů o 10 % a nyní v září znovu o 12 %. Ve srovnání se slovenskými pedagogy mají přitom čeští pedagogičtí pracovníci vyšší rozsah přímé pedagogické činnosti. Například učitelka mateřské školy na Slovensku pracuje přímo s dětmi 28 hodin týdně, zatímco v Česku je to 31 hodin týdně.

Pedagogická komora, z. s, nedávno zmapovala formou dotazníkového šetření postoje pracovníků škol k případným protestům. Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 93 % respondentů, do stávky by se zapojilo 72 % zaměstnanců.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Zdroje:

• Ministerstvo financí: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024
• Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• Rostou, nebo nerostou mzdy? (1. čtvrtletí 2023)
• ČSÚ: Průměrné mzdy (4. čtvrtletí 2022)
• ČSÚ: Školy a školská zařízení (2022/2023)
• MŠMT: Zaměstnanci a mzdové prostředky (2022)
• Reálné platy učitelů se propadly na úroveň roku 2019
• Učitelské platy – pokles místo garance
• Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

 

Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

Pedagogická komora, z. s., zorganizovala mezi učiteli a dalšími pracovníky škol dotazníkové šetření ke stávkové pohotovosti a stávce. Do šetření se zapojilo celkem 10 541 respondentů (1 039 ředitelů, 7 240 učitelů, 2 003 dalších pedagogických pracovníků a 174 nepedagogických zaměstnanců škol). Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 92,9 % z nich (proti bylo 4,1 %). Přímo do stávky by se osobně zapojilo 72,4 % pracovníků škol (nezapojilo by se 9,5 %). Ostatní respondenti dotazníkového šetření zvolili možnost „nevím“.

Součástí dotazníku byl návrh osmi konkrétních stávkových požadavků, s nimiž mohli respondenti vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas. Navíc dostali učitelé i ostatní zaměstnanci škol možnost navrhnout další požadavky.

Otázka: Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z uvedených požadavků? Odpovědi...

Osm stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.
Tento požadavek podpořilo 97 % respondentů, 2 % byla proti.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.
Tento požadavek podpořilo 96 % respondentů, 1,9 % bylo proti.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.
Tento požadavek podpořilo 92,4 % respondentů, 3,1 % bylo proti.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.
Tento požadavek podpořilo 84,3 % respondentů, 7,5 % bylo proti.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").
Tento požadavek podpořilo 81,7 % respondentů, 9,6 % bylo proti.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).
Tento požadavek podpořilo 92 % respondentů, 2,3 % bylo proti.

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.
Tento požadavek podpořilo 91,4 % respondentů, 3,6 % bylo proti.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.
Tento požadavek podpořilo 93,3 % respondentů, 1,8 % bylo proti.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Nová hygienická vyhláška pro školy (vyznačení navrhovaných změn)

V tomto článku naleznete odkaz na soubor s výsledky automatického porovnání návrhu nové hygienické vyhlášky pro školy (vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin) se současným textem vyhlášky (vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých). 

Změny v hygienické vyhlášce iniciovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Návrh nové hygienické vyhlášky připravilo Ministerstvo zdravotnictví.

• Nová hygienická vyhláška (vyznačení navrhovaných změn)
• Návrh nové vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin (Ministerstvo zdravotnictví)

K navrhovaným změnám se vyjádřili kriticky zástupci následujících školských organizací:

• Pedagogická komora, z. s.
• Asociace předškolní výchovy, z. s.
• Unie školských asociací ČR - CZESHA, spolek
• Asociace speciálních pedagogů ČR, z. s.
• Asociace ředitelů základních škol ČR, z. s.

Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje 90 % pedagogů

Během prvního dne vyplnilo Dotazník ke stávce ve školách více než 5.000 pedagogických pracovníků. Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje přes 90 % respondentů...

NÁVRH POŽADAVKŮ KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)

Dne 13. dubna 2023 se uskutečnil v Poslanecké sněmovně kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících, který svolaly školské odbory (ČMOS PŠ) a zaštítila ho poslankyně Jana Berkovcová (ANO). Pozváni byli zástupci 13 školských organizací, které vyjádřily nesouhlas s pozměňovacím návrhem poslanců pěti koaličních stran, v němž se omezuje garance financí na platy ze všech pedagogických pracovníků pouze na učitele.

Jednání se účastnili předkladatelé tohoto návrhu Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) nebo Petr Gazdík (STAN) a dále poslanci Jan Berki (STAN), Karel Rais (ANO) nebo Alena Schillerová (ANO). Zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bohužel na kulatém stole chyběl. Za školské organizace se setkání zúčastnil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, předseda ČMOS PŠ František Dobšík, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček nebo předsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová. Diskuzi řídil Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů.

Většina diskutujících kritizovala rozdělování pedagogů na učitele a na „druhořadé“ ostatní pedagogické pracovníky. V případě schválení pozměňovacího návrhu totiž budou muset vzniknout dvě samostatné tarifní tabulky. Dále bylo řečníky kritizováno, že původní znění obsahovalo jednoznačný výpočet, zatímco v pozměňovacím návrhu chybí rok, z něhož se má počítat 130 % průměrné mzdy v ČR. Výsledná částka bude tudíž na libovůli vlády. Proto nelze hovořit o skutečné garanci financí (na rozdíl od původního textu).

Radek Sárközi požádal předkladatele pozměňovacího návrhu, aby ve spolupráci s MŠMT poskytli návrh obou nových platových tabulek. Zároveň požadoval zveřejnění přesných výpočtů, jaké budou finanční náklady v případě schválení pozměňovacího návrhu pětice koaličních poslanců (ve srovnání se současným stavem i ve srovnání s původní vládní verzí novely). Do doby, než budou tyto údaje zpracovány, neměla by být novela ve třetím čtení schválena. Dle zástupců opozice by bylo nejlepším řešením vrátit novelu zpět do druhého čtení a následně sporné pasáže upravit. Jelikož se předpokládá účinnost novely až od 1. ledna 2024, je dostatek času, aby se závěrečné čtení uskutečnilo do září 2023. Tento postup Pedagogická komora, z. s., podporuje.

I v případě, že by novela nebyla schválena, učitelé o slibovaných 130 % průměrné mzdy v České republice nepřijdou. Rozhodující zůstává částka, která bude na platy vyčleněna v zákoně o státním rozpočtu ČR na rok 2024, nikoliv formulace garance financí v této novele zákona o pedagogických pracovních a školského zákona. Například policisté již nyní pobírají 129 % průměrné mzdy, aniž by to bylo stanoveno speciálním zákonem (a vláda uvažuje o navýšení jejich platů až na 140 %, aniž by se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení…).

Mezi pedagogy panuje velká míra nedůvěry vůči vládě, protože ta, ačkoliv ve svém programovém prohlášení deklaruje, že udrží platy učitelů (původně všech pedagogických pracovníků) na 130 % průměrné mzdy, ve skutečnosti dělá dva roky pravý opak. Aktuálně jsou platy učitelů na úrovni pouhých 116,6 % průměrné mzdy. V roce 2021 to přitom bylo 126,4 %. Platy pedagogických pracovníků se skokově propadly ze 118,3 % průměrné mzdy v předloňském roce na 111,8 % v roce 2022 a letos budou ještě nižší. Reálné mzdy se meziročně propadly nejvíce právě v oblasti vzdělávání, a to o 16 %. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd.

Podle výpočtů Pedagogické komory, z. s., by v případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Právě kvůli tomuto rozporu žádá Pedagogická komora, z. s., předkladatele i MŠMT již více než měsíc o zveřejnění přesných výpočtů finančních nákladů na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro rok 2024. Bohužel doposud marně…

Na kulatém stole se diskutovalo i o kontroverzním dekvalifikačním § 9a, proti němuž se postavilo 14 školských organizací včetně Rady vysokých škol, České konference rektorů, Asociace děkanů pedagogických fakult nebo Pedagogické komory. Pro tyto organizace je nepřípustné, aby pracovník bez pedagogického vzdělání mohl být prohlášen za kvalifikovaného učitele. Taková možnost neplatí v žádné členské zemi Evropské unie. Podrobně o této negativní změně hovořil Stanislav Štech, který na jednání zastupoval Asociaci školní psychologie. Bývalý ministr školství upozornil na monotematické číslo odborného časopisu Pedagogická orientace (https://journals.muni.cz/pedor/issue/view/2316/633) z tohoto měsíce, kde se danému tématu věnují přední čeští vědci.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora podporuje požadavky školských odborářů

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje požadavky ČMOS PŠ ohledně navýšení platů ve školství. Jsme připraveni aktivně odborářům pomoci během příprav k vyhlášení stávkové pohotovosti i s případnou stávkou. 

Premiér Petr Fiala uvádí veřejnost v omyl svými tvrzeními, že vláda investuje do školství více peněz. Oproti roku 2021 klesly platy učitelů ze 126,4 % na letošních 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců pěti koaličních stran, došlo by k dalšímu poklesu až k 113,5 %. To je hodnota velmi vzdálená od programového prohlášení, v němž vláda slibuje, že "udrží platy učitelů na 130 % průměrné hrubé nominální mzdy". 

Vláda šetří nejen na platech pedagogů, ale i na financích určených k nákupu pomůcek a učebnic pro žáky. Ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) se v roce 2022 snížily veřejným školám téměř o 1 miliardu korun a pro letošní rok jsou navzdory vysoké inflaci stejné jako loni. 

Původní vládní programové prohlášení obsahovalo závazek, že vláda Petra Fialy „udrží platy pedagogických pracovníků na 130 % průměrné hrubé nominální mzdy“. V roce 2021 činily platy pedagogických pracovníků 118,3 % průměrné mzdy v ČR, ovšem vloni klesly dle oficiálních statistik Ministerstva školství na pouhých 111,8 % a v letošním roce budou ještě nižší…

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., vydává stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících. Aktuální znění novely je v zásadních změnách takřka shodné s návrhem, který nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat v minulém volebním období. Naše stanovisko je tudíž opět negativní.

• Stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících (celý text včetně grafů)
• Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)
• Téma "Novela zákona o pedagogických pracovnících" na webu Pedagogické komory
  

V roce 2017 nebyla schválena komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, a to i na základě petice proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo více než 21.000 signatářů (senátní i původní poslanecká verze byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou). Roku 2021 nebyla přijata komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, protože se řada školských organizací postavila proti v ní navrhované deprofesionalizaci povolání učitele (senátní verze nebyla do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednána). Přestože od roku 2015 (7 let) nedošlo ke změně zákona, nemělo to žádné negativní dopady na kvalitu vzdělávání. Z tohoto pohledu se jeví aktuální znění zákona jako vyhovující a není třeba ho měnit.

MŠMT: Podíl praxí studia učitelství v ČR a zahraničí

Součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, jsou následující informace o podílu praxí studia učitelství v České republice a zahraničí.

MŠMT: Novela zákona o pedagogických pracovnících

MŠMT je uznávacím orgánem ve smyslu § 78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a jako takové vydává stanovisko, respektive povolení studijním programům, jejichž absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání pedagogického pracovníka. Za účelem transparentního a jednotného posuzování studijních programů vysokých škol přijalo MŠMT v roce 2017 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, které stanovují závazný podíl jednotlivých složek studia. Obdobně vydává MŠMT stanoviska k vzdělávacím programům v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Obory vzdělání střední školy zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy se řídí rámcovými vzdělávacími programy, které vydává MŠMT.

Zavedení Rámcových požadavků mimo jiné znamenalo významné zvýšení podílu praxe v rámci studia, konkrétně na min. 10 % v případě učitelství 1. stupně ZŠ a min. 8 % v případě učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Velká část fakult připravujících učitele v nových akreditacích zvýšila objem praxí nad minimální hranici až k doporučenému objemu 15 % praxe pro učitelství 1. stupně ZŠ a 10 % pro učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Takové zvýšení praxí je nepochybně významným posunem směrem k zapojení studentů do praxe běžnému v nejlepších evropských systémech přípravy učitelů. Fakulty, včetně “oborových” nepedagogických fakult, učinily v nových akreditacích významný krokmimo jiné také v tom, že na mnoha z nich díky zvýšení objemu praxí v nových akreditacích vznikla centra praxí a oborových didaktik. Garantované minimum objemu praxí v Rámcových požadavcích tak naplnilo svůj smysl a předpokládá se obdobné stanovení rozsahu praxe i pro vyšší odborné školy.

Stanovené minimum se stále pohybuje na spodní hranici nejlepších evropských systémů přípravy učitelů. Studenti v severských zemích jako je Švédsko nebo Dánsko nebo v západoevropských zemích jako je Portugalsko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko typicky tráví na praxích více času než čeští studenti. (Viz graf 2 a graf 3 níže.)

Graf 2: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 1. stupně ZŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích

 Graf 3: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích 

Prostřednictvím rešerše těchto evropských systémů v rámci přípravy Reformy pregraduální přípravy učitelů byly identifikovány tři modely propojení přípravy učitelů s praxí a přístupem k praxi. 

Pedagogická komora podporuje navýšení školského rozpočtu na rok 2023

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které navyšují školský rozpočet na příští rok. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 bude Poslanecká sněmovna projednávat ve středu 16. listopadu. Finanční prostředky v kapitole 333 MŠMT jsou výrazně nižší, než činí závazek uvedený v programovém prohlášení vlády.

„V programovém prohlášení je napsáno, že vláda udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice, ve skutečnosti ale v příštím roce poklesnou na 110 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v tuto chvíli již není jiná možnost nápravy, než schválit poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují státní rozpočet na rok 2023.“

Poslankyně Jana Berkovcová a Margita Balaštíková navrhují navýšit finance na platy učitelů o další 4,3 miliardy korun. Částkou 1,1 miliardy korun navíc chtějí dorovnat chybějící prostředky na podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání. Pokud nebude toto navýšení schváleno, hrozí v příštím roce propuštění více než 2 000 asistentů pedagoga.

Poslanec Zdeněk Kettner navrhuje dorovnat finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje na úroveň roku 2021. Jedná se o 1 miliardu korun navíc oproti rozpočtu, který připravila vláda. Z ONIV hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky, plavecký výcvik dětí nebo prvních 14 dní náhrad v případě nemoci zaměstnanců. Na platy nepedagogických pracovníků škol by podle pozměňovacího návrhu Zdeňka Kettnera mělo jít o 1 miliardu korun více.

Poslanci Karel Rais a Ivo Vondrák navrhují zvýšit finance na platy akademických pracovníků vysokých škol o 1,43 miliardy korun, aby si udržely konkurenceschopnost vůči platům učitelů v regionálním školství.

„Za Pedagogickou komoru podporujeme všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují finanční prostředky pro školství na rok 2023,“ shrnuje Radek Sárközi.

Programové prohlášení vlády:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“

„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“

Zdroje:

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (včetně poslaneckých pozměňovacích návrhů)

• MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

• Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

• Programové prohlášení vlády

• Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Na posledním jednání školské tripartity představili pracovníci MŠMT hlavní body návrhu rozpočtu na rok 2023. Platy pedagogických pracovníků nominálně vzrostou o 4 %, ale kvůli vysoké inflaci (aktuálně 17 %) dojde k jejich reálnému poklesu. Platy nepedagogických pracovníků, které jsou blízko minimální (zaručené) mzdě, se v roce 2023 nezvýší vůbec.

• Prezentace: Návrh rozpočtku kapitoly MŠMT na rok 2023
  

Z prezentace vyplývá, že v příštím roce klesnou platy pedagogických pracovníků na úroveň roku 2019. Platy učitelů (včetně ředitelů škol) budou ve výši 117 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126 %). Platy pedagogických pracovníků (včetně školních psychologů a speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin nebo asistentů pedagoga) se propadnou na 110 % průměrné mzdy v ČR (v roce to bylo 119 %). Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy pedagogů zachová na úrovni 130 % průměrné mzdy v ČR (tomuto cíli se v roce 2023 vzdálí ještě více než letos).

MŠMT informuje, že některé položky rozpočtu nejsou zabezpečeny. Chybí finance na zajištění podpůrných opatření (asistenti pedagoga) ve výši 1,7 miliard korun a na část podpory ukrajinských dětí/žáků (například ukrajinští asistenti). O snížení ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) vůči roku 2021 o 857 milionů korun jsme informovali v předchozím článku. 

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2023

Podpůrná opatření v regionálním školství
- 1,1 mld. Kč (2,2 tis. míst) ve veřejném školství – bude nutno řešit na úkor nepedagogické práce
- 0,6 mld. Kč v neveřejném školství

Ukrajinské děti, žáci a studenti – z části nepochybně zahrnuty ve "výkonech", ale zcela nezabezpečeni
např. ukrajinští asistenti pedagoga

ONIV
- Uplatňován požadavek na posílení o 0,65 mld. Kč (v r. 2022 převody z platů už za více než 0,5 mld. Kč na náhrady za nemoc)

Novela zvyšuje zástupcům ředitele počet hodin výuky. Poškodí především malé školy

Vláda bude ve středu 27. dubna 2022 projednávat novelu ministerstva školství, která zvyšuje rozsah přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele nejmenších škol. Hlavním důvodem navrhované změny je odhadovaná finanční úspora až 624 milionů korun. Vedení Pedagogické komory, z. s., s touto novelou nařízení vlády zásadně nesouhlasí, protože bude mít negativní dopady na malé základní a především mateřské školy.

„Vláda dělá pravý opak toho, po čem marně volají řadu let ředitelé škol – aby vedoucí pracovníci měli méně hodin výuky a mohli se věnovat řízení školy,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „ministerstvo školství šetří na nejhorším možném místě, bude to mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání.“

Zatímco nyní může ředitel základní školy, která má méně než 4 třídy, určit zástupce ředitele a snížit mu rozsah výuky o 11 hodin, nově mu nebude moci ulevit ani o jednu vyučovací hodinu z 22 hodin týdně. Stejně na tom budou mateřské školy do 3 tříd. Doposud trávila zástupkyně ředitelky v takovéto mateřské škole s dětmi o 6 hodin méně, nově bude s dětmi 31 hodin týdně jako řadová učitelka.

Činnosti, které v malých základních a mateřských školách nyní vykonává zástupce ředitele, bude muset nově zastat přímo ředitel školy. Tomu se ovšem počet vyučovacích hodin nesnižuje.

„Obávám se, že tato změna povede jen k dalšímu přetěžování ředitelů nejmenších škol, kteří mají již nyní extrémně vysoký počet hodin výuky,“ uvádí Radek Sárközi, „to je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády“.

Citace z programového prohlášení současné vlády: „Vytvoříme podmínky pro posílení klíčové role ředitele školy – pedagogického lídra, včetně snížení administrativní zátěže…“

Ředitelka samostatné mateřské školy se dvěma třídami má přímou pedagogickou činnost 20 hodin týdně, tedy stejně jako učitelka v první třídě základní školy. Nově přijde o zástupkyni, která měla o 6 hodin s dětmi méně než řadová učitelka, takže mohla ředitelce pomoci s některými činnostmi.

„Základní objem prací je u ředitele školy stejný, ať už řídí mateřskou, základní nebo střední školu,“ myslí si Radek Sárközi, „velikost školy by měla být zohledněna jinak – v počtu zástupců, na které může ředitel část svých činností delegovat, tento počet ale nemůže být nulový ani u menších škol.“

Návrh, který posílá ministr školství Petr Gazdík do vlády, byl v minulém volebním období již dvakrát o rok odložen, protože se proti němu postavila řada školských organizací. Kromě Pedagogické komory, z. s., kritizují současné znění novely rovněž školské odbory.

Pedagogická komora, z. s., opakovaně upozorňuje, že slovenští učitelé mají rozsah přímé pedagogické činnosti obecně nižší než čeští. V případě učitelek mateřských škol činí u nás 31 hodin týdně, na Slovensku 28 hodin. Nižší počty hodin mají i slovenští asistenti pedagoga (u nás až 36 hodin týdně, na Slovensku stejně jako tamější učitelé) nebo vychovatelky školních družin (u nás 30 hodin týdně, na Slovensku 25 hodin). Slovenská legislativa stanovuje i nižší počty dětí ve třídách než česká, především mateřských škol a prvního stupně škol základních.

„Ve srovnání se slovenskými pedagogy jsou ti čeští soustavně přetěžování,“ dodává Radek Sárközi, „novelizace nařízení vlády současnou situaci ještě zhorší.“

Zdroje:

• Návrh nařízení vlády č. 75/2005 Sb.,o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
• ČMOS PŠ: Informace z jednání k vypořádání připomínek k novele NV č.75/2005 Sb.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Měli by učitelé získat status chráněné osoby?

Ve školách narůstají případy agresivity. Časté je slovní napadání učitelů. Množí se i případy fyzického násilí. Pedagogická komora, z. s., proto vybídla politiky, aby se začali tomuto problému intenzivně věnovat.

„Očekáváme, že souvislosti s hrůzným činem na Středním odborném učilišti Ohradní v Praze se znovu otevře diskuse, zda by učitelé neměli požívat vyšší míry právní ochrany,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Oslovujeme ministry, poslance a senátory s návrhem, zda by nebylo vhodné do české legislativy implementovat status chráněné osoby, jak je tomu na Slovensku. Tam mezi chráněné osoby patří i pedagogičtí pracovníci.

„Český trestní zákoník definuje samostatně úřední osoby, mezi které ovšem učitelé nepatří,“ upozorňuje Radek Sárközi, „slovenskou právní úpravu, kde jsou považováni za chráněné osoby, považuji za vhodnější.“

Školský zákon sice obsahuje část „Práva pedagogických pracovníků“, ale jedná se o čistě deklaratorní text, který reálně právní ochranu učitelů nezvyšuje.

Otázkou, zda by měli být učitelé úřední osoby nebo chráněné osoby, se zabývá analýza Parlamentního institutu z roku 2013. Doporučuje se v ní jít spíše slovenskou cestou.

• Parlamentní institut: Učitelé jako úřední osoby? (2013)
• První právní pomoc pro pedagogy (rozcestník Pedagogické komory) 

• Pološero: Jsem učitel, kdo je míň (ČT)

Parlamentní institut: Učitelé jako úřední osoby

„Výše bylo popsáno postavení úředních osob z trestněprávního pohledu. V případě, že by postavení úředních osob podle § 127 trestního zákoníku nabyli také pedagogičtí pracovníci, vztahovala by se na ně veškerá ustanovení trestního zákoníku zmíněná výše. Pedagogickým pracovníkům by tak na jednu stranu byla zaručena zvýšená ochrana v podobě postihování protiprávního jednání, které má za cíl působit na výkon jejich pravomocí, ať už ze strany studentů, jejich rodičů či dalších osob, na druhou stranu by však nesli zvýšenou odpovědnost za výkon svých pravomocí v podobě postihu porušování svých povinností, a to i z nedbalosti, ale také v podobě přijetí úplatku v souvislosti s jejich pravomocí a odpovědností.

Otázkou tak zůstává, zda pedagogičtí pracovníci vykonávají veřejnou moc v takové míře, aby museli nést takovou odpovědnost. Srovnáme-li totiž jejich postavení s ostatními kategoriemi osob zařazenými v § 127 trestního zákoníku (soudci, státní zástupci, poslanci, senátoři, členové zastupitelstva, příslušníci bezpečnostních sborů atd.), lze zde z tohoto pohledu spatřovat určitou nerovnováhu. To ostatně dokazuje také slovenský příklad, kde pedagogičtí pracovníci namísto postavení veřejného činitele získali postavení chráněné osoby podle § 139 odst. 1 písm. h) trestního zákona.“

• Úřední osoba (Trestní zákoník)

Parlamentní institut: Slovenská úprava

„Postavení učitelů na Slovensku nebylo dlouhou dobu komplexně upraveno. Ke komplexní úpravě statusu pedagogických pracovníků došlo přijetím zákona č. 317/2009 Z.z., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. Zákon byl přijat na základě vládního návrhu zákona, tisk NRSR č. 958 o pedagogických zamestnancoch, který v odstavci 7 § 3 návrhu zákona původně zařazoval pedagogické pracovníky mezi veřejné činitele: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie verejného činiteľa.“ Návrh zákona však nevešel v platnost v tomto znění, ale pedagogové získali postavení chráněné osoby. Ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 317/2009 Z.z. tak stanoví, že: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie chránenej osoby.“ Status chráněné osoby je upraven v § 139 trestního zákona. Trestně stíhatelná je tak jakákoliv forma agrese vůči pedagogům, tj. i slovní. Trestní sazby u trestných činů spáchaných na chráněných osobách jsou pak vyšší.“

• Zákon č. 138/2019 Z. z., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch
• Chránená osoba (Trestný zákon)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání

Slovenská právní úprava

Česká právní úprava

Poslanecká sněmovna nepodpořila navýšení peněz pro školství o 2 miliardy korun

Jak dnes hlasovali poslanci o pozměňovacím návrhu k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2022 navyšujícím školám finance na ONIV o 1 miliardu korun?
Pro: ANO, SPD
Proti: ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti
https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=77842
Pozměňovací návrh nebyl přijat.

Jak dnes hlasovali poslanci o pozměňovacím návrhu navyšujícím školám finance na platy nepedagogických pracovníků o 1 miliardu korun?
Pro: ANO, SPD
Proti: ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti

https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=77843

Pozměňovací návrh nebyl přijat.