Zobrazují se příspěvky se štítkemředitelé. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemředitelé. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 4. prosince 2023

Videozáznam ze setkání ministra školství s řediteli ZŠ

Zveřejňujeme odkaz na soubor ke stažení s videozáznamem z on-line setkání ministra školství Mikuláše Beka s řediteli základních škol, které se uskutečnilo 21. 11. 2023 prostřednictvím MS Teams, a odpovědi z MŠMT na dotazy ředitelů škol, které položili v chatu.

PHmax je přece navázán na počet tříd a žáků. Jakmile začnou klesat počty žáků, klesne i PHmax. Nyní je v návrhu ne zastavení růstu, ale nekoncepční a hrůzné snížení počtu odučených hodin.
Momentálně je situace taková, že počty žáků na veřejných ZŠ klesají, stejně tak souhrnná hodnota PHmax, ale počty odučených hodin a úvazky přesto rostou.

V praktické škole dvouleté při počtu 6 žáků nebudeme mít ani počet hodin závazných podle RVP, tj 32 hodin. Je jich v návrhu pouze 28. 6 žáků se středně těžkým mentálním postižením už není žádný malý počet. Jak máme zajistit výuku těch 4 nepodpořených hodin?
MŠMT při přípravě prvního návrhu vycházelo z údajů ze sběru dat, které školy poskytují. Konečný návrh nařízení vlády ke stanovení maximálního počtu vyučovacích hodin (PHmax) bude ještě modifikován v reakci na připomínky z mezirezortního připomínkového řízení. Jednotlivá pásma
s počty žáků budou znovu posouzena.

Malé obce si školu prostě nebudou moct dovolit.
V žádném případě nechceme rušit malé školy ani zhoršovat místní dostupnost vzdělávání. V budoucnu chceme vytvářet podmínky pozitivně motivující školy k integraci do větších celků, které by umožňovaly lépe sdílet některé provozní náklady. Existující svazkové školy dokazují, že se jedná
o funkční model.

středa 23. srpna 2023

Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

Pedagogická komora, z. s., zorganizovala mezi učiteli a dalšími pracovníky škol dotazníkové šetření ke stávkové pohotovosti a stávce. Do šetření se zapojilo celkem 10 541 respondentů (1 039 ředitelů, 7 240 učitelů, 2 003 dalších pedagogických pracovníků a 174 nepedagogických zaměstnanců škol). Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 92,9 % z nich (proti bylo 4,1 %). Přímo do stávky by se osobně zapojilo 72,4 % pracovníků škol (nezapojilo by se 9,5 %). Ostatní respondenti dotazníkového šetření zvolili možnost „nevím“.

Součástí dotazníku byl návrh osmi konkrétních stávkových požadavků, s nimiž mohli respondenti vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas. Navíc dostali učitelé i ostatní zaměstnanci škol možnost navrhnout další požadavky.

Otázka: Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z uvedených požadavků? Odpovědi...

Osm stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento požadavek podpořilo 97 % respondentů, 2 % byla proti.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.
Tento požadavek podpořilo 96 % respondentů, 1,9 % bylo proti.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.
Tento požadavek podpořilo 92,4 % respondentů, 3,1 % bylo proti.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.
Tento požadavek podpořilo 84,3 % respondentů, 7,5 % bylo proti.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").
Tento požadavek podpořilo 81,7 % respondentů, 9,6 % bylo proti.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Tento požadavek podpořilo 92 % respondentů, 2,3 % bylo proti.

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.
Tento požadavek podpořilo 91,4 % respondentů, 3,6 % bylo proti.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.
Tento požadavek podpořilo 93,3 % respondentů, 1,8 % bylo proti.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


čtvrtek 22. června 2023

MŠMT: Informace pro školy k novele zákona o pedagogických pracovnících

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozeslalo na školy "Manažerské shrnutí změn" k novele zákona o pedagogických pracovnících. Novela přináší řadu negativních změn pro učitele. Níže naleznete odkaz na celý dokument. Dotazy k novele zákona o pedagogických pracovnících můžete zasílat na novelazopp@msmt.cz.

Poznámka: Tento pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících podali poslanci Matěj Ondřej Havel (TOP09), Jan Berki (STAN), Olga Richterová (Piráti), Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáty Zajíčková (ODS)...

Poznámka: Tento pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících podali poslanci Jan Berki (STAN), Pavel Klíma (TOP09), Olga Richterová (Piráti), Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) pod označením "legislativně-technické úpravy a upřesnění"...

sobota 29. října 2022

MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Na posledním jednání školské tripartity představili pracovníci MŠMT hlavní body návrhu rozpočtu na rok 2023. Platy pedagogických pracovníků nominálně vzrostou o 4 %, ale kvůli vysoké inflaci (aktuálně 17 %) dojde k jejich reálnému poklesu. Platy nepedagogických pracovníků, které jsou blízko minimální (zaručené) mzdě, se v roce 2023 nezvýší vůbec.

Z prezentace vyplývá, že v příštím roce klesnou platy pedagogických pracovníků na úroveň roku 2019. Platy učitelů (včetně ředitelů škol) budou ve výši 117 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126 %). Platy pedagogických pracovníků (včetně školních psychologů a speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin nebo asistentů pedagoga) se propadnou na 110 % průměrné mzdy v ČR (v roce to bylo 119 %). Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy pedagogů zachová na úrovni 130 % průměrné mzdy v ČR (tomuto cíli se v roce 2023 vzdálí ještě více než letos).

MŠMT informuje, že některé položky rozpočtu nejsou zabezpečeny. Chybí finance na zajištění podpůrných opatření (asistenti pedagoga) ve výši 1,7 miliard korun a na část podpory ukrajinských dětí/žáků (například ukrajinští asistenti). O snížení ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) vůči roku 2021 o 857 milionů korun jsme informovali v předchozím článku. 

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2023

Podpůrná opatření v regionálním školství
- 1,1 mld. Kč (2,2 tis. míst) ve veřejném školství – bude nutno řešit na úkor nepedagogické práce
- 0,6 mld. Kč v neveřejném školství

Ukrajinské děti, žáci a studenti – z části nepochybně zahrnuty ve "výkonech", ale zcela nezabezpečeni
např. ukrajinští asistenti pedagoga

ONIV
- Uplatňován požadavek na posílení o 0,65 mld. Kč (v r. 2022 převody z platů už za více než 0,5 mld. Kč na náhrady za nemoc)

pondělí 10. října 2022

Problémy škol s ONIV v médiích

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na mediální výstupy, které se zabývají chybějícími financemi veřejných škol na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Problém začal v březnu 2022, kdy byl schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2022, v němž byly sníženy finance na ONIV o 995 milionů korun veřejným školám a většina z této částky byla převedena do rozpočtů soukromých škol. Již v únoru 2022 mělo MŠMT k dispozici informace o vysoké nemocnosti a častých karanténách pracovníků škol kvůli kovidu. Z ONIV se totiž přednostně hradí náhrady při prvních 14 dní nemoci zaměstnanců. Kvůli tomu školám nezbývají peníze na další neinvestiční výdaje, jako jsou pomůcky a učebnice pro žáky, další vzdělávání pedagogických pracovníků či zajištění plaveckého výcviku pro žáky. Ředitelé škol jsou tudíž nuceni chybějící finance na ONIV dorovnávat z nenárokových složek platů učitelů. Dodatečně se to snaží napravit pozměňovací návrh Zdeňka Kettnera k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude Poslanecká sněmovna schvalovat 18. října 2022. Navýšení financí na ONIV podpořily kromě Pedagogické komory, rovněž školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace ředitelů ZŠ nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.


Citace z materiálu MŠMT k zákonu o státním rozpočtu na rok 2022:

Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC
Navržený rozpočet ostatních neinvestičních výdajů (dále jen „ONIV“) na rok 2022 pro RgŠ ÚSC je o 0,995 mld. Kč nižší než v roce 2021, tj. ve výši 2 493 006 447 Kč. Meziroční snížení rozpočtových zdrojů ONIV zahrnuje snížení 0,145 mld. Kč z titulu jednorázového snížení výdajů kapitoly MŠMT. Dále bylo převedeno 0,850 mld. Kč do rozpočtu pro soukromé školství...

C.II.1.4 Soukromé školství
Na dotace soukromému školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 11 053 228 775 Kč (částka na výkonové financování podle zákona č. 306/1999 Sb.). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2021 je pro rok 2022 rozpočet zvýšen o 3,170 mld. Kč, tj. o 40,2 %.

Zdroj: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2022

středa 14. září 2022

Trnitá cesta ředitelek MŠ k vyšší platové třídě

S laskavým svolením šéfredaktorky časopisu Poradce ředitelky MŠ zveřejňujeme článek Radka Sárköziho Trnitá cesta ředitelek mateřských škol pro získání vyšší platové třídy.


Jaké problémy musely být překonány, aby bylo dosaženo alespoň 11. platové třídy pro většinu ředitelek samostatných mateřských škol? Prezident Pedagogické komory přináší interní pohled na celý proces a radí, jak postupovat pro zařazení do 12. platové třídy.




úterý 26. dubna 2022

Novela zvyšuje zástupcům ředitele počet hodin výuky. Poškodí především malé školy

Vláda bude ve středu 27. dubna 2022 projednávat novelu ministerstva školství, která zvyšuje rozsah přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele nejmenších škol. Hlavním důvodem navrhované změny je odhadovaná finanční úspora až 624 milionů korun. Vedení Pedagogické komory, z. s., s touto novelou nařízení vlády zásadně nesouhlasí, protože bude mít negativní dopady na malé základní a především mateřské školy.

„Vláda dělá pravý opak toho, po čem marně volají řadu let ředitelé škol – aby vedoucí pracovníci měli méně hodin výuky a mohli se věnovat řízení školy,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „ministerstvo školství šetří na nejhorším možném místě, bude to mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání.“

Zatímco nyní může ředitel základní školy, která má méně než 4 třídy, určit zástupce ředitele a snížit mu rozsah výuky o 11 hodin, nově mu nebude moci ulevit ani o jednu vyučovací hodinu z 22 hodin týdně. Stejně na tom budou mateřské školy do 3 tříd. Doposud trávila zástupkyně ředitelky v takovéto mateřské škole s dětmi o 6 hodin méně, nově bude s dětmi 31 hodin týdně jako řadová učitelka.

Činnosti, které v malých základních a mateřských školách nyní vykonává zástupce ředitele, bude muset nově zastat přímo ředitel školy. Tomu se ovšem počet vyučovacích hodin nesnižuje.

„Obávám se, že tato změna povede jen k dalšímu přetěžování ředitelů nejmenších škol, kteří mají již nyní extrémně vysoký počet hodin výuky,“ uvádí Radek Sárközi, „to je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády“.

Citace z programového prohlášení současné vlády: „Vytvoříme podmínky pro posílení klíčové role ředitele školy – pedagogického lídra, včetně snížení administrativní zátěže…“

Ředitelka samostatné mateřské školy se dvěma třídami má přímou pedagogickou činnost 20 hodin týdně, tedy stejně jako učitelka v první třídě základní školy. Nově přijde o zástupkyni, která měla o 6 hodin s dětmi méně než řadová učitelka, takže mohla ředitelce pomoci s některými činnostmi.

„Základní objem prací je u ředitele školy stejný, ať už řídí mateřskou, základní nebo střední školu,“ myslí si Radek Sárközi, „velikost školy by měla být zohledněna jinak – v počtu zástupců, na které může ředitel část svých činností delegovat, tento počet ale nemůže být nulový ani u menších škol.“

Návrh, který posílá ministr školství Petr Gazdík do vlády, byl v minulém volebním období již dvakrát o rok odložen, protože se proti němu postavila řada školských organizací. Kromě Pedagogické komory, z. s., kritizují současné znění novely rovněž školské odbory.

Pedagogická komora, z. s., opakovaně upozorňuje, že slovenští učitelé mají rozsah přímé pedagogické činnosti obecně nižší než čeští. V případě učitelek mateřských škol činí u nás 31 hodin týdně, na Slovensku 28 hodin. Nižší počty hodin mají i slovenští asistenti pedagoga (u nás až 36 hodin týdně, na Slovensku stejně jako tamější učitelé) nebo vychovatelky školních družin (u nás 30 hodin týdně, na Slovensku 25 hodin). Slovenská legislativa stanovuje i nižší počty dětí ve třídách než česká, především mateřských škol a prvního stupně škol základních.

„Ve srovnání se slovenskými pedagogy jsou ti čeští soustavně přetěžování,“ dodává Radek Sárközi, „novelizace nařízení vlády současnou situaci ještě zhorší.“

Zdroje:
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz



neděle 23. ledna 2022

Zákon navyšující ředitelské volno přichází pozdě. Vláda by měla okamžitě přijmout mimořádné opatření

Pedagogická komora, z. s., podporuje vládní návrh zákona, kterým se navýší ředitelské volno o 10 dní a jenž umožní školám přejít na distanční vzdělávání, pokud bude učitelský sbor zasažen koronavirem. Zákon ovšem přichází pozdě, bude trvat minimálně týden, než ho projedná Poslanecká sněmovna i Senát a podepíše prezident ČR.

Omikron zasáhl školy již nyní a v průběhu nejbližších dní se bude rychle šířit mezi dětmi a učiteli. Řešením by bylo okamžitě vyhlásit mimořádné opatření ve stejném znění, jaké přináší „zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19“. A to s platností do doby, než začne účinnost speciálního zákona.

Zákon bohužel nepamatuje na zajištění prezenční výuky pro děti zdravotníků a dalších pracovníků integrovaného záchranného systému. To by mohlo napravit právě mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví.


„Počty nově nakažených žáků opět trhají rekordy a jsou na historických maximech za celou dobu epidemie,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „opakuje se scénář z konce loňského roku, kdy se kovid přes školy rozšířil do rodin.“

Ministerstvo zdravotnictví a ÚZIS zveřejňují jen obecná data. Údaje k výskytu koronaviru ve školách publikuje každý týden na svých webových stránkách pouze Krajská hygienická stanice Středočeského kraje.

„Bez podrobných dat nelze provádět odbornou analýzu aktuální situace a přijímat efektivní opatření ve školství,“ upozorňuje Radek Sárközi, „oslovil jsem ÚZIS i jednotlivé krajské hygienické stanice, ale z většiny jsem neobdržel žádnou odpověď, natož aktuální statistiky ke školám.“

Každá hygienická stanice přistupuje k vyhlašování karantén ve školách jinak. Chybí jednotný postup, který by měla zajistit hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

Zkušenosti ze škol ukazují, že pětidenní izolace žáků nakažených omikronem je příliš krátká. Děti se vrátí po pěti dnech do školy, vyjde jim opět pozitivní antigenní test a překvapení rodiče místo do práce musí jít s dětmi zpátky domů na ošetřovné do karantény na dalších pět dní.

Natália Toflová (ředitelka MŠ Radost, Frýdek-Místek): „Musela jsem v úterý zcela přerušit provoz na jednom pracovišti naší mateřské školy. Ocitli jsme se ze dne na den bez zaměstnanců kuchyně. Pedagogů zůstala v práci jen třetina a během týdne skončili v karanténě další. Aktuálně máme na tomto pracovišti dvě třídy z pěti v karanténě.“

Markéta Emmer Illová (učitelka ZŠ Velké Opatovice): „Během ledna došlo k mnoha změnám v opatřeních, například ohledně termínů testování žáků, délky karantén nebo dalších podmínek, za kterých může probíhat prezenční výuka. Způsobilo to značný chaos. Stalo se nám, že po pozitivním testu dvou žáků se režim v jejich třídách výrazně liší. Roste počet žáků na distančním vzdělávání a učitelů v karanténě. Udržet za současné situace prezenční výuku je velmi těžké. Aktuálně máme dvě třídy v karanténě a dvě třídy v režimu hybridní výuky. Situace se ale mění prakticky z hodiny na hodinu.“

Štefan Klíma (ředitel SPgŠ a ISŠ, Mladá Boleslav): „V karanténě máme dlouhodobě třetinu zaměstnanců. V souvislosti s nemocností učitelů řešíme hlavně problém, jak se věnovat všem žákům. Spojujeme skupiny, vypomáhají učitelé jiných oborů. Obtížné je zajistit chod školy i ohledně úklidu a dalších činností. Rozhodně by pomohlo, kdyby ředitelé škol dostali větší pravomoci ohledně přechodu na distanční výuku nebo vyhlášení ředitelského volna kvůli kovidu, dokážou situaci ve škole vyhodnotit lépe než hygiena.“

Radek Sárközi (prezident spolku Pedagogická komora): „Epidemická situace ve školách je špatná již teď a brzy se ještě výrazně zhorší. Zákon tudíž nabude účinnosti až v době, kdy bude současná vlna omikronu zřejmě už na ústupu. Pomohlo by, kdyby Ministerstvo zdravotnictví vydalo co nejdříve mimořádné opatření, které bude obsahovat totéž, co je uvedeno v zákoně o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19. Ovšem s platností již od pondělí 24. ledna 2022. Ředitelům škol by okamžité zvýšení pravomocí velmi pomohlo. Mimořádné opatření by mělo navíc obsahovat ustanovení, že v případě vyhlášení distančního vzdělávání zajistí škola prezenční výuku pro děti rodičů pracujících v integrovaném záchranném systému a dalších klíčových profesích (jak tomu bylo ve všech předchozích vlnách kovidu). Toto důležité ustanovení bohužel v zákoně chybí. Již nyní končí zdravotníci často doma s dětmi v karanténě a jejich množství v nejbližších dnech pravděpodobně dále výrazně poroste.“

Zdroje:
• Pedagogická komora podporuje návrh zákona k ředitelskému volnu a distanční výuce (tisková zpráva s odkazem na znění návrhu zákona)
• KHS Středočeského kraje: Výskyt Covid-19 ve školských zařízeních v kraji
• Visualito

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

pátek 14. ledna 2022

Školám budou proplaceny AG testy pro zaměstnance

Díky intenzivnímu tlaku Pedagogické komory, z. s., se podařilo prosadit, aby byly všem školám od 17. ledna 2022 propláceny antigenní testy na kovid pro zaměstnance. Ředitelé škol je tudíž už nebudou muset nakupovat z peněz určených na pomůcky pro žáky nebo na úkor provozních nákladů z již nyní napjatých rozpočtů, jak tomu bylo doposud. 

Aktualizace: "Nové osoby, které mohou žádat o příspěvek na testy provedené svým zaměstnancům od 17. 1. 2022, si mohou zřídit přístup do aplikace a podat žádost o příspěvek na nákup testů od 15. 2. 2022." Více informací naleznete na webu www.samotesty-covid.cz.


středa 17. března 2021

Otevřený dopis senátorům k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., iniciovala Otevřený dopis ředitelů škol, učitelů a dalších pedagogických pracovníků k novele zákona o pedagogických pracovnících, který je adresován senátorkám a senátorům. Součástí textu otevřeného dopisu jsou návrhy na pět konkrétních změn v této novele. Aktuální počet signatářů otevřeného dopisu (od 16. 3. 2021) činí 1.200 pedagogů.


Otevřený dopis senátorům (návrhy Pedagogické komory):

  1. Snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů škol, metodiků prevence i dalších specializovaných činností, výchovných poradců, zástupců ředitele a uvádějících učitelů
  2. Vyšší příplatky za třídnictví, specializované činnosti a pro uvádějící učitele (jejich automatická valorizace)
  3. Opravy tarifní tabulky pro pedagogické pracovníky (místo 7 platových stupňů nově 12, jak tomu je u všech ostatních profesí)
  4. Ponechání akreditací MŠMT u kurzů DVPP
  5. Vypuštění kontroverzního § 9a o uznávání kvalifikace učitele někomu, kdo ve skutečnosti nemá pedagogické vzdělání

pondělí 1. února 2021

Otevřený dopis ředitelů škol premiérovi k platům pedagogických pracovníků

V tomto rozcestníku naleznete informace k Otevřenému dopisu ředitelů škol premiérovi k platům pedagogických pracovníků, který k lednu 2021 podepsalo již 1.330 ředitelů a ředitelek škol (MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ...). Celkový počet signatářů otevřeného dopisu z řad vedoucích pracovníků škol a školských zařízení činí 1.580. 

AKTUALIZACE: K 1. únoru 2021 má otevřený dopis celkem 2.880 signatářů.

Dopis mohou podpořit nejen ředitelé škol, ale rovněž zástupci ředitele i další vedoucí pracovníci škol a školských zařízení. Podpořit názory ředitelů škol uvedené v tomto dopise mohou samozřejmě všichni pedagogičtí pracovníci. Stačí vyplnit podpisový formulář on-line, který naleznete níže... 

Otevřený dopis můžete podepisovat do 12. 2. 2021. Předem děkujeme za podporu a rozeslání tohoto odkazu kolegům, na které máte kontakty.


Signatáři otevřeného dopisu mohli uvést, kterých profesních organizací jsou členy. 

Abecední seznam organizací:

úterý 26. ledna 2021

Odpověď ministryně Jany Maláčové k tarifní tabulce pro učitele

Zveřejňujeme oficiální odpověď paní ministryně Jany Maláčové (MPSV) na dotaz ředitelky MŠ Natálie Toflové, členky Pedagogické komory, z. s., ohledně tarifní tabulky pro pedagogické pracovníky na rok 2021.



pondělí 25. ledna 2021

Otevřený dopis ředitelů škol poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících

V tomto rozcestníku naleznete informace k Otevřenému dopisu ředitelů škol poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících.

Dopis mohou podpořit nejen ředitelé škol, ale rovněž zástupci ředitele i další vedoucí pracovníci škol a školských zařízení. Podpořit názory ředitelů škol uvedené v tomto dopise mohou samozřejmě i učitelé a všichni další pedagogičtí pracovníci. Stačí vyplnit podpisový formulář on-line, který naleznete níže... 

Tento otevřený dopis podpořilo 515 ředitelů škol (celkový počet signatářů: 1.950 pedagogických pracovníků).

středa 20. ledna 2021

MPSV: Náhrada mzdy v případě karantény

Zveřejňujeme podrobnou odpověď z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na dotaz Pedagogické komory, z. s., k problematice náhrady mzdy/platu v případě karantény kvůli pozitivnímu testu na COVID-19. Informace využijí ředitelé škol i zaměstnanci. MPSV uvádí doporučení, jak postupovat, pokud se v karanténě ocitne přímo konkrétní pracovník; jak řešit případy, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci z důvodu vyhlášení karantény ve škole a nepřítomnosti dětí/žáků (překážka v práci na straně zaměstnavatele); kdy lze problém řešit formou home-office. 


pondělí 18. ledna 2021

Ombudsman: MŠMT pochybilo. Ředitelky mateřských škol mají nárok na vyšší platovou třídu

Úřad veřejného ochránce práv dospěl k závěru, že se Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR dopustilo pochybení, když ve své metodice zpochybnilo zařazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Podnět ombudsmanovi v této věci podal prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi již v roce 2019, celé šetření ovšem bylo ukončeno až nyní v lednu 2021.


Ředitelé samostatných mateřských škol byli až do roku 2019 zařazováni většinou do 10. platové třídy. Pedagogická komora na konci školního roku 2018/2019 upozornila úřady, obce i ředitele škol, že se jedná o chybu, protože příslušné nařízení vlády umožňuje minimálně od roku 2010 přiznat ředitelkám samostatných mateřských škol vyšší platovou třídu. Radek Sárközi zpracoval vzorovou žádost adresovanou zřizovatelům škol, kterou využila řada ředitelek. Pedagogická komora zároveň oficiálně oslovila obce, které mateřské školy zřizují, aby bylo žádostem od ředitelek samostatných mateřských škol vyhověno. Díky tomu došlo v průběhu letních měsíců roku 2019 k přeřazení skoro 1 400 ředitelů a ředitelek (z celkového počtu 2 600 samostatných mateřských škol v České republice) do 11. nebo 12. platové třídy.


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na tuto aktivitu Pedagogické komory a hromadné podávání žádostí o vyšší platovou třídu ředitelkami reagovalo v průběhu léta 2019 tím, že narychlo přepracovalo Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků, v němž nově zpochybnilo přeřazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Tehdejší první náměstek MŠMT Václav Pícl dokonce rozeslal za ministerstvo oficiální dopis hejtmanům, v němž zařazování ředitelek do vyšších platových tříd zpochybnil. To znejistilo některé zřizovatel škol, takže své původní rozhodnutí poskytnout ředitelkám vyšší platovou třídu zrušili.

Pedagogická komora proto podala podnět úřadu veřejného ochránce práv, který si vyžádal stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Ministerstva práce ČR. Ve výsledné zprávě o šetření ve věci zařazování ředitelů a ředitelek mateřských škol do platových tříd úřad ombudsmana konstatoval, že se MŠMT dopustilo pochybení.

„Otázkou zůstává, kdo nahradí více než dvěma tisícům ředitelů samostatných mateřských škol ušlé finance za uplynulých 10 let, kdy byly ředitelky kvůli chybnému výkladu nařízení vlády ze strany ministerstva školství zařazovány pouze do 10. platové třídy,“ komentuje celou kauzu Radek Sárközi.

Pedagogická komora v této věci zorganizovala podpisovou akci, do které se nakonec zapojilo více než tisíc ředitelů samostatných mateřských škol. Otevřeným dopisem ředitelek mateřských škol k situaci v předškolním vzdělávání, který byl původně adresován přímo premiérovi, se zabýval mimo jiné školský výbor Senátu, který přijal v této věci usnesení. Pedagogická komora rovněž požadovala odvolání prvního náměstka MŠMT Václava Pícla, kterého nakonec v roce 2020 nahradil Karel Kovář. Aktuálně organizuje Pedagogická komora petici za zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí v mateřských školách s cílem shromáždit 10 000 podpisů.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

pátek 26. června 2020

Vzor žádosti o 12. platovou třídu pro ředitelky MŠ (2020)

Prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi požádal o statistiky z MŠMT, z nichž vyplývá, že naše loňská kampaň za vyšší platové třídy pro ředitelky samostatných mateřských škol byla velmi úspěšná. Skoro 1 400 ředitelů z celkového počtu 2 600 samostatných MŠ v České republice bylo nejpozději k září 2019 přeřazeno do 11. platové  třídy, nebo dokonce do 12. platové třídy. (Legislativa umožňuje za určitých podmínek zařazení i do 13. platové třídy.)

Pedagogická komora v loňském roce zpracovala vzorové žádosti o zařazení do vyšší platové třídy pro ředitelky samostatných mateřských škol (nejen) a zároveň obeslala zřizovatele MŠ s doporučením, aby těmto žádostem vyhověli, nebo aby sami iniciovali přeřazení ředitelů MŠ do vyšší platové třídy. Bohužel většina ředitelek samostatných MŠ si zažádala pouze o 11. platovou třídu. Doporučovali jsme podávat žádost raději rovnou o 12. platovou třídu, protože je její popis v příslušném nařízení vlády jednodušší a paradoxně snadněji splnitelný, než co je uvedeno u 11. platové třídy… Proto doporučujeme všem ředitelkám samostatných MŠ podat si nyní ke zřizovateli žádost o 12. platovou třídu, a to nejlépe během léta.

Finance pro školu na rok 2021 se totiž počítají podle stavu k 30.9.2020. Pokud bude v září nebo dříve zařazena ředitelka MŠ do vyšší platové třídy, MŠMT pošle škole od ledna 2021 odpovídající částku na 12. platovou třídu. Stejně můžete postupovat i v případě učitelek MŠ (pokud je přeřadíte nejpozději k září 2020 do vyšší platové třídy, obdržíte od ledna 2021 více peněz na tarifní část jejich platů).

Zveřejňujeme vzor žádosti o 12. platovou třídu pro ředitelky mateřských škol, kterou můžete zaslat buď individuálně zřizovateli své školy, nebo v případě větších obcí, které zřizují více samostatných MŠ, koordinovaně s dalšími ředitelkami (jelikož se každá žádost posuzuje samostatně, nelze poslat hromadnou žádost). Doporučujeme žádost odeslat co nejdříve, aby přeřazení do vyšší platové třídy proběhlo nejpozději k září 2020.
Příklady činností ředitelky samostatné MŠ v 12. platové třídě dle nařízení vlády (lze doplnit o další činnosti, které vykonáváte, a připojit k žádosti o vyšší platovou třídu jako přílohu)

neděle 1. března 2020

Poradce ředitelky mateřské školy

V tomto rozcestníku naleznete články Radka Sárköziho, prezidenta spolku Pedagogická komora, zveřejněné v časopise Poradce ředitelky mateřské školy v roce 2019. Ve stejném časopise vyšel roku 2018 rozhovor s Radkem Sárközim Pedagogická komora pomáhá mateřským školám.


sobota 1. února 2020

AKTUÁLNÍ TÉMA: Novela zákona o pedagogických pracovnících v Poslanecké sněmovně

Školský výbor Poslanecké sněmovny bude v únoru 2020 projednávat vládní novelu zákona o pedagogických pracovnících. Hlavní změnou je možnost dočasně uznat pedagogickou kvalifikaci pracovníkovi, který nemá pedagogické vzdělání. Ředitel školy tak bude moci udělat kvalifikovaného učitele ze zaměstnance, který nesplňuje kvalifikační předpoklady pro výkon tohoto povolání, a to včetně učitelů všeobecných předmětů na SŠ i 2. stupni ZŠ. K novele se negativně vyjádřila řada organizací - Pedagogická komora, z. s., školské odbory (ČMOS PŠ), akademické senáty pedagogických fakult...


středa 11. prosince 2019

Vyhodnocení dotazníku ke stávkové pohotovosti ve školách

Vedení Pedagogické komory zorganizovalo na začátku školního roku 2019/2020 dotazníkové šetření mezi učiteli, řediteli škol a dalšími pedagogickými pracovníky ohledně vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Pro vyhlášení stávkové pohotovosti hlasovalo 94,5 % respondentů.

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

Poznámka k bodu 7: Náměstek MŠMT Petr Pavlík byl k 30. 8. 2019 odvolán ze své funkce, tento požadavek byl tudíž již splněn. Náměstka Václava Pícla nahradil od 1. 1. 2020 nový náměstek Karel Kovář, tento požadavek byl tudíž rovněž splněn.

Vyhodnocení odpovědí

Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z následujících požadavků? (Pro hlasovalo celkem 94,5 % respondentů.)



1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020 (Pro hlasovalo celkem 98,1 % respondentů.)

Tento slib zazněl již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 %, po 15 letech se zvýšil o necelých 5 procentních bodů na 109,6 % v roce 2018; nástupní platy ve školství jsou nízké a na postup v tarifní třídě čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství; učitelé odcházejí pracovat mimo školství, průměrný věk učitelů roste.



2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání (Pro hlasovalo celkem 97,7 % respondentů.)

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky; přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony, čímž jim nezbývá čas věnovat se žákům se speciálními vzdělávacími potřebami; má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků; dětem s těžšími diagnózami neprospívá; ubývá speciálních tříd při běžných školách a je ohrožena existence škol speciálních; bude nutné novelizovat příslušnou část školského zákona.



3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD (Pro hlasovalo celkem 97,6 % respondentů.)

Kvůli dlouhodobému podfinancování se české školství ocitlo v krizi; chybí peníze na vybavení škol ICT, pomůcky, učebnice a na podpůrný personál; ještě v roce 2011 činily výdaje na školství 4,3 % hrubého domácího produktu, nyní to je pouhých 3,9 % HDP; školství stále není rozpočtovou prioritou vlády, přestože investice do vzdělávání je nejefektivnější investicí s mnohonásobnou návratností; šetření na školství je šetřením na dětech a budoucích generacích i na prosperitě České republiky.



4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících (Pro hlasovalo celkem 91,8 % respondentů.)

Nechceme, aby žáky učili lidé bez pedagogického vzdělání, mělo by to negativní dopady na kvalitu výuky, na což upozornila Česká školní inspekce, naopak by se měla zvýšit míra aprobovanosti výuky; je třeba definovat funkci třídního učitele v legislativě, jak je tomu na Slovensku, a to včetně příplatku za tuto náročnou práci v minimální výši 2 500 Kč měsíčně.



5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství (Pro hlasovalo celkem 94,3 % respondentů.)

Premiér a ministři školství, financí i práce a sociálních věcí by měli osobně projednat jednotlivé návrhy se zástupci signatářů otevřeného dopisu.



6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…) (Pro hlasovalo celkem 89,3 % respondentů.)

MŠMT preferuje názory jednotlivců a jednání s organizacemi bez širšího mandátu a bez odpovědnosti, které zaměstnávají teoretiky odtržené od praxe, před reprezentativními profesními a předmětovými spolky pedagogů, jejichž členové každodenně realizují změny ve školství, a tudíž nejlépe vědí, co v praxi funguje a co ne.



7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka (Pro hlasovalo celkem 70,2 % respondentů.)

Oba náměstci se výrazně podíleli na prosazení současné podoby inkluzivního vzdělávání za exministryně Kateřiny Valachové a nyní brání pozitivním změnám ve školství. Rovněž prosazovali novelu zákona o pedagogických pracovnících s kariérním řádem, s níž vyjádřilo nesouhlas 21 609 pedagogů z 1 150 škol podepsáním petice.



8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd (Pro hlasovalo celkem 90,6 % respondentů.)

Ředitelům všech stupňů škol by měla být výrazně snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat řízení školy; ředitelé by měli být zařazeni minimálně ve 13. tarifní třídě, učitelé ve 12., vychovatelé v 10., asistenti pedagoga v 8. platové třídě; je třeba navýšit počet stupňů v tarifní tabulce ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků a v ostatních profesích.



Celý tento článek ke stažení a vytištění (formát .doc)

Stávková pohotovost ve školách (další informace)

https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/aktualni-tema-stavkova-pohotovost-ve.html
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/aktualni-tema-stavkova-pohotovost-ve_12.html
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/pedagogicka-komora-podporuje-vyhlaseni.html

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz


neděle 24. listopadu 2019

Stížnost na neprofesionální chování úředníků MŠMT

Pracovníci MŠMT aktuálně telefonicky kontaktují školy, aby zpětně změnily výkazy s počtem romských žáků/dětí, pokud uvedly nulu nebo nižší počet než minule. Zaznamenali jsme dokonce výhrůžky Českou školní inspekcí, což je zcela neprofesionální přístup ze strany úředníků MŠMT.

Proto Pedagogická komora podala stížnost, na kterou reagoval obratem ředitel příslušného odboru MŠMT i školský ombudsman. O jejím výsledku vás budeme informovat. Vedení škol by rozhodně nemělo na tento nátlak přistoupit. Pokud se problém týká i vaší školy, napište prosím buď na Pedagogickou komoru (info@pedagogicka-komora.cz), nebo rovnou podejte stížnost přímo na MŠMT (posta@msmt.cz). Někteří ředitelé škol to již učinili...

Na základě podnětu Pedagogické komory školský ombudsman přislíbil, že navrhne, aby MŠMT tyto telefonáty monitorovalo. Doporučujeme školám, aby si telefonáty z MŠMT nahrávaly.