Poslanecká sněmovna opět odmítla návrh poslance Marka Výborného na zařazení
novely zákoníku práce jako pevného bodu k projednání. Návrh poslanců KDU-ČSL má zajistit třídním učitelům příplatky odpovídající náročnosti a rozsahu jejich práce navíc a zvýšit po patnácti letech minimální částku, kterou pobírají učitelé vykonávající specializované činnosti.
Na rozdíl od předchozího hlasování chyběly tentokrát pouhé čtyři hlasy. Návrh podpořily kluby všech politických stran s výjimkou vládní ANO i ČSSD a kromě většiny poslanců za KSČM.
V současnosti mohou třídní učitelé dostávat pouhých 400 korun měsíčně, což odpovídá 20 korunám za hodinu práce, to je 13 Kč měsíčně na jednoho žáka ve třídě.
Návrh, na němž se podílela Pedagogická komora, počítá s navýšením této částky na 2 500 Kč. Novela se začala na plénu Poslanecké sněmovny projednávat letos v červnu. Následně bylo jednání přerušeno. Od té doby se hlasování v prvním čtení neustále odkládá.
„Nerozumím tomu, proč poslanci za ANO a ČSSD bojkotují zvýšení příplatků, když se jedná o stejnou novelizaci, kterou loni schválila vláda premiéra Sobotky, kde byly obě strany zastoupeny,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. Náklady na zvýšení příplatků činí v případě třídních učitelů 2 miliardy korun, u specializačního příplatku se jedná o částku 50 milionů. Jsou tudíž plně pokryty i v rámci stávajícího návrhu rozpočtu, který počítá s navýšením finančních prostředků na netarifní části platu ve výši 5 miliard.
Proti návrhu vystupuje i Kateřina Valachová (ČSSD), která vyšší příplatky prosazovala už jako ministryně školství a obdobnou novelu podala letos na jaře. Také Robert Plaga (ANO) nejprve za MŠMT tlumočil na vládě kladné odborné stanovisko k této novele, ale po letošních komunálních a senátních volbách začal vystupovat proti lidoveckému návrhu. Vláda přitom zaujala k materiálu stanovisko neutrální.
„Zdá se mi, že zvítězilo politikaření nad věcným řešením problémů školství,“ komentuje náhlou změnu názorů politiků Radek Sárközi.
„Naprosto nechápu změnu postoje vedení školských odborů, které nejprve podporovaly návrh Sobotkovy vlády na zvýšení příplatků i nedávnou novelu Kateřiny Valachové, ale nyní rovněž obrátily a vystoupily proti,“ dodává Radek Sárközi,
„Dobšíkovy školské odbory jsou první odbory na světě, které veřejně vystupují proti zvyšování platů svých členů, tento postoj bude mít bohužel negativní dopad na 65 000 třídních učitelů, z nichž většina v odborech není; pochybuji, že řadoví odboráři ze škol s tímto postojem předsednictva souhlasí.“
Vedení školských odborů nepodpořilo ani návrh Pedagogické komory na zvýšení platů učitelů o 20 %. Jedná se o
kompenzaci za odložení patnáctiprocentního navýšení o čtyři měsíce ze září 2018 na leden 2019.
„Dobšík nemá podporu řadových odborářů a je velmi slabý vyjednavač, například Pedagogická komora prosadila neschválení kariérního řádu nebo dosáhla zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách,” upozorňuje Radek Sárközi,
„vedení školských odborů naopak obě tyto věci podporovalo.”
Předseda ČMOS PŠ František Dobšík letos kandidoval do Senátu za ČSSD, ale skončil na posledním 8. místě a obdržel jen dvě procenta hlasů, což je méně než tisíc voličů.
„Úzké napojení vedení školských odborů na ČSSD není pro školství dobré, odbory by měly být politicky nezávislé,” míní Radek Sárközi.
Poslanecká sněmovna nemůže kvůli obstrukcím stihnout schválení novely do konce tohoto roku, proto bude nutné pozměňovacím návrhem odložit její účinnost z 1. ledna na 1. září 2019. Pedagogická komora navrhuje, aby byl do té doby třídním učitelům dočasně navýšen současný zvláštní příplatek, který je součástí nařízení vlády.
Aktuálně je většina třídních učitelů zařazena do první skupiny zvýšené neuropsychické zátěže se zvláštním příplatkem v rozsahu 400 až 1 300 korun měsíčně. Práce třídního učitele je svou náročností postavena v této skupině na roveň činnostem jako je
„práce spočívající ve fotogrammetrickém vyhodnocování a překreslování map“ nebo
„práce spočívající v revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti v souvislosti s ověřováním správnosti údajů u plátců daní a poplatků...“.
„Třídnictví je velmi náročná práce, proto by mělo být přeřazeno minimálně do druhé skupiny se značnou mírou neuropsychické zátěže,“ navrhuje Radek Sárközi,
„po schválení novely zákoníku práce by bylo třídnictví z příslušného vládního nařízení vypuštěno.“ Podle chystané
novely nařízení vlády, která je v připomínkovém řízení, má činit zvláštní příplatek ve druhé skupině 750 až 2500 korun měsíčně.
„Do první skupiny by měli být nově zařazeni všichni pedagogičtí pracovníci,“ doporučuje Radek Sárközi,
„díky tomu by na zvláštní příplatek dosáhly i učitelky v mateřských školách nebo vychovatelky ve školních družinách, které na něj v současnosti nemají nárok.“
Tento návrh Pedagogické komory měl původně zaznít v úterý 23. října na
jednání s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD), to ale bylo na poslední chvíli zrušeno bez udání důvodu.
„Snad brzy obdržíme z MPSV náhradní termín,” dodává prezident Pedagogické komory Radek Sárközi,
„schůzka se domlouvala od začátku září, takže mě náhlé zrušení v osm hodin večer prostřednictvím SMS nemile překvapilo.”
Na Slovensku činí příplatek za třídnictví 5 % tarifu.
„Na rozdíl od českých politiků tam nikdo netvrdí, že jde o nesystémové řešení,“ upozorňuje Radek Sárközi. Současná dolní hranice zvláštního příplatku je obecně velmi nízká a jeho výše neplní motivační funkci. Při průměrných mzdách přesahujících 31 000 korun hrubého činí 400 Kč pouhých 1,3 %.
Pedagogická komora, z.s., je nejpočetnější školský spolek v České republice. Má přes 2 100 členů z řad učitelů, ředitelů škol a dalších pedagogických pracovníků. Zakladatelé Pedagogické komory v loňském roce zorganizovali úspěšnou petici proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo 21 609 učitelů z 1 150 škol.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
