Pedagogická komora nabídla premiérovi komplexní řešení péče o dvouleté děti

V pondělí 19. března 2018 se na Úřadu vlády sešli zástupci Pedagogické komory Radek Sárközi (prezident), Janek Wagner (viceprezident) a Andrea Benešová (vedoucí sekce mateřských škol) k jednání s premiérem Andrejem Babišem, ministrem školství Robertem Plagou a Zuzanou Matuškovou (náměstkyně pro řízení sekce ekonomické MŠMT) o největších problémech českého školství a programovém prohlášení vlády. Pedagogická komora nabídla předsedovi vlády komplexní řešení péče o dvouleté děti, které bude vyhovovat všem stranám (rodičům, obcím, mateřským školám, provozovatelům dětských skupin i vládě), a upozornila ho na aktuální situaci ve školách.

Hlavním tématem jednání byla problematika garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách od roku 2020. Andrea Benešová popsala, jak náročné bude pro učitelky mateřských škol starat se v jedné třídě zároveň o děti předškolního věku i nezralé dvouleté děti s plenami, které se samy nedokážou obléknout nebo najíst. Janek Wagner upozornil na nepřipravenost obcí zřídit dostatek nových míst v mateřských školách v tak krátkém čase, protože si to vyžádá nejen stavební úpravy stávajících budov, ale i výstavbu nových mateřských škol (včetně nákupu pozemků). Svaz měst a obcí spočítal náklady na 32 miliard korun. Tyto náklady by mohly být nižší, pokud by se nezřizovala nová místa v mateřských školách, kde jsou velmi náročné hygienické požadavky a vysoké personální náklady, ale v dětských skupinách nebo mikrojeslích, které mají nároky nižší. Za stejnou částku by se vybudovalo více míst pro dvouleté děti a bylo by to i rychlejší a efektivnější. Radek Sárközi upozornil, že podpora vzniku a provozu dětských skupin a mikrojeslí spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, které je financuje z evropských fondů částkou 3,6 miliard (do roku 2020), zatímco ministerstvo školství aktuálně disponuje pouze 300 miliony pro budování nových míst v mateřských školách. Z pohledu Pedagogické komory by nejlepší cestou bylo zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách od roku 2020, což požaduje schválené budoucí znění školského zákona. Zároveň by se měli sejít zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva školství, aby se dohodli na sjednocení podmínek péče o děti do tří let věku. A měli by navrhnout takové legislativní změny, které garanci míst buď rozšíří o dětské skupiny, mikrojesle a další zařízení i způsoby péče, nebo lépe přesunout celou problematiku péče o dvouleté a mladší děti pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Děti do tří let by navštěvovaly dětské skupiny, kde by o ně pečovaly chůvy v menších skupinkách. Děti starší by navštěvovaly mateřské školy, kde se o jejich kvalitní vzdělávání postarají kvalifikované učitelky. Do roku 2020 je dostatek času, aby se příslušné legislativní změny připravily.

Dalším tématem jednání bylo krácení finančních prostředků na nenárokové části platu zaměstnanců škol, ke kterému přistoupily některé kraje (například v Moravskoslezském kraji přijde každý v průměru o 400 Kč měsíčně) z důvodu chybějících peněz na inkluzi. Ministr školství Robert Plaga uvedl, že připravuje setkání se zástupci všech krajů k tomuto vážnému problému.

Radek Sárközi upozornil na tlaky různých jedinců a skupin ovlivňovat shora výuku ve školách (například posílením branné výchovy, dílen a pozemků) nebo zasahovat učitelům do způsobu výuky matematiky. Rozhodování o tom, co bude v rámcových vzdělávacích programech, by měli odborníci na tvorbu kurikula. Školám by více pomohlo, kdyby s nimi propagátoři uvedených změn navázali přímou spolupráci.

Ohledně programového prohlášení budoucí vlády Pedagogická komora doporučuje, aby se nezmiňovalo pouze o platech učitelů jako to současné, ale o financování školství obecně. Cílem by mělo být postupně dosáhnout výdajů na vzdělávání ve výši 5,1 % HDP, což je průměr zemí EU. Česká republika dává na školství pouze 3,7 % HDP (v roce 2011 to bylo 4,3 % HDP). České školství je dlouhodobě hluboce podfinancované, což je hlavní příčina většiny jeho problémů. Podle výpočtu Pedagogické komory chybí v rozpočtu více než 60 miliard, aby se české školství dostalo na průměr zemí EU. Řada zemí přitom dává na školství více než 6 % HDP.

Zástupci Pedagogické komory seznámili pana premiéra s výsledky ankety, podle níž byl nejlepším ministrem školství Petr Piťha. Nejhůře dopadla ministryně Kateřina Valachová, kterou takto označily dvě třetiny respondentů. Její případný návrat na MŠMT by určitě způsobil velký odpor mezi zaměstnanci škol. Naopak současný ministr školství Robert Plaga je hodnocen pozitivně.

Zástupci Pedagogické komory oceňují vstřícnost pana premiéra i ministra školství a snahu hledat věcná řešení největších problémů českého školství, především v oblasti mateřských škol. Spolek Pedagogická komora zpracoval materiál „Mateřské školy a předškolní vzdělávání – největší problémy a návrhy řešení“ a dává ho k dispozici účastníkům jednání, odborné veřejnosti i médiím. Pedagogická komora, z.s., je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Má 1 890 členů (350 učitelů a ředitelek je z mateřských škol).

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz