V Učitelských novinách vyšel před 10 lety zajímavý článek Učitel před osmdesáti roky od Luboše Zeleného. Pokusili jsme se pro zajímavost přepočítat údaje z tohoto textu pro rok 2018. Nejde nám o přesná čísla, ale o velký nepoměr tehdejších a současných platů a mezd...
"V době, kdy dělník vydělával mezi 1,00 Kč až 4,00 Kč za 1 hodinu, obecní policajt 2000 Kč ročně, počáteční plat finanční stráže byl 4800 Kč ročně a lesní hajný k deputátu 700 Kč ročně, pak nástupní plat učitele obecné školy byl 9000 Kč ročně. Šlo však o první z 11 platových stupňů s tříletým postupem. Zvýšení mezi stupni bylo vždy 1800 Kč. Vše bylo vázáno na výši vzdělání a složené odborné zkoušky. K odchodu do důchodu pak odborný učitel bral základní plat 27 000 Kč ročně. Pochopitelně, že středoškolští a vysokoškolští učitelé vydělávali o nejméně desítku či desítky tisíc korun ročně více. Například středoškolský profesor odcházel do důchodu s 40 000 Kč ročního platu.
Byly tu však příplatky za přespočetné hodiny (100 Kč/1 týdenní hodina), za vyučování nepovinného předmětu (200 Kč/1 týdenní hodina), příplatky za opravování písemných prací (jako 1 týdenní vyučovací hodina), stejně byla odhodnocena práce s vedením sbírkových fondů, školních knihoven, tělocvičen apod. Byly placeny i přesčasy ve výši 480 až 600 Kč ročně.
Nešlo však jen o platy. Do penze odcházeli učitelé v 60. letech. Ta se skládala z výslužného a odbytného. Do penzijního fondu platili učitelé 8 % ze svého platu. Ovšem do doby než učitel naplnil 35 let služby, pak přestával platit vůbec. Pokud odešel ze školství dříve, získal výslužné, po 10 letech 40 % základního platu a s každým dalším rokem odslouženým o 2,4 % navýšení. Po oněch 35 letech odcházel se 100% základního platu. Odbytné (při odchodu mimo resort školství) pak bylo po 5 letech rovno penzijní základně, nad 5 let jejímu dvojnásobku.
Pokud šlo o nemoc z povolání (oslepnutí, choromyslnost, ztráta hlasu apod.), bylo učiteli připočteno 10 let služby."
Hledejme, co nás spojuje. Potřebujeme více svobody, důvěry a spolupráce. Ukažme, že se dokážeme domluvit. MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ, ZUŠ... Učitelé, ředitelé, speciální pedagogové, vychovatelé, asistenti... Školy státní, soukromé, církevní... Spolek Pedagogická komora, z. s., má 3.000 členů. Naše facebookové skupiny sdružují 40.000 diskutujících. Usilujeme o lepší postavení pedagogů ve společnosti. Členství v Pedagogické komoře je nejefektivnější cesta k prosazení pozitivních změn ve školství.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Je smutné, že si nikdo z vládnoucích politiků nedá dohromady jedoduchou rovnici, méně peněz učitelům, rovná se, méně "muziky". Což bude mít fatální následky na budoucích generacích, které budou volit své politiky podle "1. signální", tedy populisty a extremisty. Degradace a rozklad školství už začal, pár nadšenců, kteří zůstávají učit, neb jsou zpravidla finančně zabezpečeni od partnerů, to nezachrání... Vyspělá a kulturní společnost se pozná podle vyspělého školství, do kterého se musí investovat, kdo to nechápe je hloupý.
OdpovědětVymazatUčím už 13 let,svůj plat považuji za ubohý vzhledem ke svému vzdělání.Mám co dělat,abych uživila sebe a své děti,jelikož patřím mezi ty,kteří mají v rodině pouze jeden příjem.Myslím si,že rozvedených ucitelek určitě je dost a že jsou na tom podobně jako já.
OdpovědětVymazatPro doplnění konkrétní příklad z praxe:
OdpovědětVymazatmůj děda byl v letech 1919 až 1939 řídícím učitelem na vesnické obecné škole s 90 až 160 žáky, v okrese Mladá Boleslav.
Podle dochovaných daňových přiznání měl v té době – konkrétně např. v roce 1928, následující příjmy:
služné 25200, funkční 1200, činovné 3204, výchovné 1800 /dvě dcery studovaly v Praze na gymnasiu,
celkem 31404 Kč
Srážky činily: daň z příjmu 900, penzijní příspěvek 1584, léčebný fond 300, celkem 2784 Kč