Poslanecká sněmovna projednala novelu o dvouletých dětech v MŠ

Poslanecká sněmovna začala v úterý 10. 4. 2018 v 17 hodin projednávat novelu školského zákona, která ruší povinnost přijmout všechny dvouleté děti do MŠ od roku 2020, ruší povinné předškolní vzdělávání dětí od 5 let a obnovuje úplatu za MŠ pro rodiče těchto dětí. Projednávání pokračovalo 11. 4. 2018 celý den...

8. Návrh poslanců Václava Klause, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 61/ - prvé čtení

• Přehled vystoupení (10. 4. 2018)
• Začátek vystoupení (10. 4. 2018)
• Audiozáznam (10. 4. 2018)
• Videozáznam (úvodní slovo)
• Přehled vystoupení (11. 4. 2018)
• Začátek vystoupení (11. 4. 2018 dopoledne)
• Pokračování vystoupení (11. 4. 2018 odpoledne od 14.30)
• Audiozáznam (11. 4. 2018)
• Hlasování o zamítnutí novely (neschváleno)
• Hlasování o postoupení novely školskému výboru do druhého čtení (schváleno)

Poslanecká sněmovna po dlouhé rozpravě schválila v prvním čtení projednání novely a přikázala ji školskému výboru (pro bylo 167 poslanců, proti byla pouze poslankyně Kateřina Valachová, která se slovně ohradila, že hlasovala jinak...). Následovat bude druhé čtení a třetí čtení...

• Aktuální téma: Mateřské školy a předškolní vzdělávání

Pedagogická komora se připravuje na protestní akce kvůli přesunům finančních prostředků mimo školství

Premiér Andrej Babiš chce nevyužité prostředky z rozpočtu ministerstev použít na slevu jízdného ve výši 75 % pro žáky a seniory. V oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání má jít o 871 milionů korun (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 400 milionů, Akademie věd 100 milionů, Grantová agentura 150 milionů, Technologická agentura 216 milionů a Ústav pro studium totalitních režimů 5 milionů korun). Pedagogická komora usiluje o to, aby peníze zůstaly v rozpočtu jednotlivých institucí a v případě ministerstva školství byly použity na vybavení škol nebo platy zaměstnanců škol. Například na jednoho učitel by díky tomu připadlo 3 000 Kč ročně v superhrubé mzdě. Pedagogická komora zároveň podporuje otevřený dopis spolků Otevřeno a Česká středoškolská unie „Odmítáme levnou jízdu za horším vzděláním“.

„Školství nikdy prioritou nebylo a není jí ani pro současnou vládu,“ říká prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi, „pokud nedojde od září 2018 k výraznému zvýšení platů pedagogických pracovníků, začne Pedagogická komora organizovat protestní akce." 

Pedagogická komora opakovaně upozorňuje na dlouhodobé podfinancování českého školství. V roce 2011 šlo na školství 4,3 % HDP, zatímco v roce 2016 už jen 3,7 % HDP. Průměrné výdaje na školství v zemích Evropské unie činí více než 5 % HDP. Deficit českého školství je tudíž přes 60 miliard korun ročně. V loňském roce byla vládní rozpočtová rezerva 400 milionů místo na platy učitelů použita na dofinancování inkluze. Mateřským školám nebyly pro rok 2018 zajištěny finance na překrývání učitelek 2,5 hodiny denně ve výši 2 miliardy korun, a proto musejí snižovat úvazky, nebo dokonce propouštět zaměstnance. Letos kvůli inkluzi některé kraje poslaly školám méně peněz na nenárokové složky platu, např. v Moravskoslezském kraji to je o 400 Kč měsíčně méně na každého zaměstnance.

Místo toho, aby platy učitelů rostly, tak klesají. Platy českých učitelů jsou nejnižší v Evropské unii. Vzhledem k průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců tvoří průměrný plat učitele ZŠ v České republice na pouhých 55 %, ale v sousedním Polsku je to 83 %, v Německu dokonce 98 % a na Slovensku 61 %. Nástupní plat učitelky mateřské školy činí pouhých 19 850 Kč hrubého, u učitelů základních a středních škol je nástupní plat 25 470 Kč.

Již před 15 lety ministryně školství Petra Buzková slibovala, že průměrné platy učitelů dosáhnou 130 % průměrných mezd v ČR. Tomuto cíli se ale platy učitelů stále nepřiblížily. Současná Poslanecká sněmovna přijala toto usnesení: "Poslanecká sněmovna I. podporuje navyšování výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy určených prioritně pro předvídatelné a transparentní financování regionálního školství a také veřejných vysokých škol s cílem zajistit stabilitu vzdělávací soustavy a zvyšování kvality vzdělávání, II. doporučuje vládě České republiky, aby od 1. 9. 2018 zvýšila platy učitelů o 15 procent a ostatních pracovníků ve školství nejméně o 10 procent, pro dosažení průměrného platu učitele 130 procent průměrné mzdy ve státě nejpozději v roce 2020..."

„Místo plošné slevy na dopravu do škol by vláda měla nabídnout žákům kvalitně vybavené školy, dobře zaplacené učitele a fungující školství, pokud se bude plýtvat penězi na populistická lákadla pro voliče před komunálními volbami, může se stát, že za chvíli nebude mít žáky kdo učit,“ upozorňuje Radek Sárközi.

Pedagogická komora, z.s., je největším školským spolkem v ČR a působí na tisícovce škol.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

AKTUALIZACE: "Pedagogická komora oficiálně podpořila ve své tiskové zprávě otevřený dopis "Odmítáme levnou jízdu za horším vzděláním" spolků Otevřeno a Česká středoškolská unie. Osobní útoky na Lenku Štěpánovou odvádějí pozornost od věcné podstaty problému. Školství bylo v programovém prohlášení současné vlády v demisi označeno jako její priorita. Volné finanční prostředky by tudíž měly směřovat do vzdělávání, nikoliv být přesouvány ze školství jinam."

Pedagogická komora, z.s. - nejpočetnější školský spolek v ČR

Pokud se učitelé, ředitelé škol a další pedagogové nepropojí a společně veřejně nevystoupí, budou politici o školství jakožto prioritě nadále jen mluvit, ale jejich skutky budou opačné. Aktuálně má školství přijít o 400 milionů korun kvůli slevám na jízdném pro žáky a seniory. To je 3 000 Kč na učitele za rok. V roce 2011 byl podíl školství na hrubém domácím produktu země 4,3 %, od té doby stále klesá až na současných 3,7 % HDP. Průměr EU činí více než 5 % HDP - v českém školství tudíž chybí 66 miliard korun ročně. Průměrné platy českých učitelů jsou nejnižší v EU a činí pouze 55 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Průměr EU je 86 %. Školství není prioritou a nikdy jí nebylo. Více statistických informací naleznete v samostatném článku. Členství ve spolku Pedagogická komora je nejefektivnější cesta, jak zlepšit české školství. Připojte se k 1.900 pedagogů, kteří se již členy stali, a vyplňte přihlášku ke členství ve spolku Pedagogická komora.

Nakladatelství Portál - 20% sleva pro členy spolku Pedagogická komora

Členové spolku Pedagogická komora, obdrželi na svůj e-mail dne 2. dubna 2018 slevový kód, který lze uplatnit na webu https://obchod.portal.cz. Slevová akce bude probíhat od 2. do 15. dubna 2018. Další benefity pro členy spolku Pedagogická komora jsou v jednání. Členové spolku, kteří jsou zároveň řediteli školy, mohou využít slevu na nákup pro školu (faktura). Přihláška do spolku Pedagogická komora

Připomínkování vyhlášky k inkluzi

Do 3. dubna 2018 mohou členové spolku Pedagogická komora podávat své návrhy na změny ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

AKTUÁLNÍ TÉMA: Mezinárodní statistiky a zkušenosti

Statistiky

• MŠMT: Statistické výstupy a analýzy
• Eurydice: Struktura evropských vzdělávacích systémů 2017/18
• Eurydice: Povinná školní docházka v Evropě 2017/18
• OECD: Education at a Glance
• PISA (Programme for International Student Assessment)
• PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study)
• TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study)
• ICILS (International Computer and Information Literacy Study)
• TALIS (Teaching and Learning International Survey)

Články na toto téma

• České školství je dlouhodobě podfinancované
• Výdaje na vzdělávání: Češi jsou na chvostu OECD
• Skutečné platy učitelů jsou podprůměrné a mnohem nižší, než se uvádí
• Nová tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky

Zkušenosti

• Vysvědčení v zahraničí

Mikrojesle – odpovědi z ministerstva práce a sociálních věcí

Radek Sárközi zaslal na MPSV otázky k mikrojeslím. Protože jsou odpovědi velmi obsáhlé a zajímavé, zveřejňujeme je v samostatném příspěvku.

Výsledky ankety mezi členy spolku Pedagogická komora

Spolek Pedagogická komora uspořádal anketu mezi svými členy k aktuálním problémům českého školství. Jak odpovídali respondenti na některé otázky z elektronického dotazníku?

Navyšovat by se měla především...
- tarifní část platu. (86,3 % respondentů)

Příplatek za třídnictví by měl činit...
- 400 až 1 300 Kč měsíčně (současný stav). (0,1 % respondentů)
- minimálně 3 000 Kč měsíčně (původní návrh Iniciativy Pedagogická komora, který schválil Senát). (52,5 % respondentů)

Specializační příplatek by měl činit...
- 1 000 až 2 000 Kč měsíčně (současný stav). (2,1 % respondentů)
- 2 000 až 3 000 Kč měsíčně (návrh, který schválil Senát na podnět Iniciativy Pedagogická komora). (43,7 % respondentů)
- minimálně 3 000 Kč měsíčně (původní návrh Iniciativy Pedagogická komora). (44,7 % respondentů)

Schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019...
- je lepší než současný systém. (9,8 % respondentů)
- by měla být odložena nejméně o 1 rok, protože není dostatečně připravena a školy si nemohou spočítat, jak na tom budou po jejím zavedení oproti současnému systému. (27,4 % respondentů)
- je horší než současný systém a neměla by být spouštěna vůbec. (10,9 % respondentů)
- Nevím. (48,3 % respondentů)

Současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se...
- osvědčila... (2,1 % respondentů)
- neosvědčila, a proto by měla proběhnout její odborná revize. (88,9 % respondentů)

Žáky, kteří byli dříve vzděláváni podle Přílohy RVP ZV-LMP, by měl vyučovat především...
- speciální pedagog nebo učitel, který absolvoval studium speciální pedagogiky (dřívější stav). (78,7 % respondentů)
- učitel s pomocí asistenta (současný stav).  (9,4 % respondentů)
- učitel bez pomoci asistenta. (0,0 % respondentů)

Dvouleté děti do mateřské školy...
- vůbec nepatří. (46,4 % respondentů)
- mohou docházet, pokud k tomu škola má podmínky a rozhodne se je přijímat (současný stav). (47,1 % respondentů)
- musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo (stav od roku 2020). (2,4 % respondentů)

Do přípravných tříd na základních školách...
- by měly chodit jen děti s odkladem školní docházky (současný stav). (13,1 % respondentů)
- by měly mít možnost chodit všechny děti. (16,8 % respondentů)
- by měly chodit děti s odkladem školní docházky, případně i další děti, ale jen na základě - doporučení poradenského zařízení. (45,7 % respondentů)
- by neměly děti chodit vůbec - přípravné třídy by měly být zrušeny. (11,8 % respondentů)

Výstupem revize rámcových vzdělávacích programů by mělo být...
- zestručnění RVP a ŠVP. (26,1 % respondentů)
- takové pojetí RVP, aby jednotlivé školy již nemusely psát vlastní ŠVP. (57,0 % respondentů)
- Revize není zapotřebí, současné RVP jsou zpracovány dobře a ŠVP není třeba předělávat. (6,3 % respondentů)

Pedagogická komora, z.s., má 1 900 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Výsledky ankety se bude řídit vedení spolku ve své další činnosti.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora nabídla premiérovi komplexní řešení péče o dvouleté děti

V pondělí 19. března 2018 se na Úřadu vlády sešli zástupci Pedagogické komory Radek Sárközi (prezident), Janek Wagner (viceprezident) a Andrea Benešová (vedoucí sekce mateřských škol) k jednání s premiérem Andrejem Babišem, ministrem školství Robertem Plagou a Zuzanou Matuškovou (náměstkyně pro řízení sekce ekonomické MŠMT) o největších problémech českého školství a programovém prohlášení vlády. Pedagogická komora nabídla předsedovi vlády komplexní řešení péče o dvouleté děti, které bude vyhovovat všem stranám (rodičům, obcím, mateřským školám, provozovatelům dětských skupin i vládě), a upozornila ho na aktuální situaci ve školách.

Hlavním tématem jednání byla problematika garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách od roku 2020. Andrea Benešová popsala, jak náročné bude pro učitelky mateřských škol starat se v jedné třídě zároveň o děti předškolního věku i nezralé dvouleté děti s plenami, které se samy nedokážou obléknout nebo najíst. Janek Wagner upozornil na nepřipravenost obcí zřídit dostatek nových míst v mateřských školách v tak krátkém čase, protože si to vyžádá nejen stavební úpravy stávajících budov, ale i výstavbu nových mateřských škol (včetně nákupu pozemků). Svaz měst a obcí spočítal náklady na 32 miliard korun. Tyto náklady by mohly být nižší, pokud by se nezřizovala nová místa v mateřských školách, kde jsou velmi náročné hygienické požadavky a vysoké personální náklady, ale v dětských skupinách nebo mikrojeslích, které mají nároky nižší. Za stejnou částku by se vybudovalo více míst pro dvouleté děti a bylo by to i rychlejší a efektivnější. Radek Sárközi upozornil, že podpora vzniku a provozu dětských skupin a mikrojeslí spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, které je financuje z evropských fondů částkou 3,6 miliard (do roku 2020), zatímco ministerstvo školství aktuálně disponuje pouze 300 miliony pro budování nových míst v mateřských školách. Z pohledu Pedagogické komory by nejlepší cestou bylo zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách od roku 2020, což požaduje schválené budoucí znění školského zákona. Zároveň by se měli sejít zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva školství, aby se dohodli na sjednocení podmínek péče o děti do tří let věku. A měli by navrhnout takové legislativní změny, které garanci míst buď rozšíří o dětské skupiny, mikrojesle a další zařízení i způsoby péče, nebo lépe přesunout celou problematiku péče o dvouleté a mladší děti pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Děti do tří let by navštěvovaly dětské skupiny, kde by o ně pečovaly chůvy v menších skupinkách. Děti starší by navštěvovaly mateřské školy, kde se o jejich kvalitní vzdělávání postarají kvalifikované učitelky. Do roku 2020 je dostatek času, aby se příslušné legislativní změny připravily.

Dalším tématem jednání bylo krácení finančních prostředků na nenárokové části platu zaměstnanců škol, ke kterému přistoupily některé kraje (například v Moravskoslezském kraji přijde každý v průměru o 400 Kč měsíčně) z důvodu chybějících peněz na inkluzi. Ministr školství Robert Plaga uvedl, že připravuje setkání se zástupci všech krajů k tomuto vážnému problému.

Radek Sárközi upozornil na tlaky různých jedinců a skupin ovlivňovat shora výuku ve školách (například posílením branné výchovy, dílen a pozemků) nebo zasahovat učitelům do způsobu výuky matematiky. Rozhodování o tom, co bude v rámcových vzdělávacích programech, by měli odborníci na tvorbu kurikula. Školám by více pomohlo, kdyby s nimi propagátoři uvedených změn navázali přímou spolupráci.

Ohledně programového prohlášení budoucí vlády Pedagogická komora doporučuje, aby se nezmiňovalo pouze o platech učitelů jako to současné, ale o financování školství obecně. Cílem by mělo být postupně dosáhnout výdajů na vzdělávání ve výši 5,1 % HDP, což je průměr zemí EU. Česká republika dává na školství pouze 3,7 % HDP (v roce 2011 to bylo 4,3 % HDP). České školství je dlouhodobě hluboce podfinancované, což je hlavní příčina většiny jeho problémů. Podle výpočtu Pedagogické komory chybí v rozpočtu více než 60 miliard, aby se české školství dostalo na průměr zemí EU. Řada zemí přitom dává na školství více než 6 % HDP.

Zástupci Pedagogické komory seznámili pana premiéra s výsledky ankety, podle níž byl nejlepším ministrem školství Petr Piťha. Nejhůře dopadla ministryně Kateřina Valachová, kterou takto označily dvě třetiny respondentů. Její případný návrat na MŠMT by určitě způsobil velký odpor mezi zaměstnanci škol. Naopak současný ministr školství Robert Plaga je hodnocen pozitivně.

Zástupci Pedagogické komory oceňují vstřícnost pana premiéra i ministra školství a snahu hledat věcná řešení největších problémů českého školství, především v oblasti mateřských škol. Spolek Pedagogická komora zpracoval materiál „Mateřské školy a předškolní vzdělávání – největší problémy a návrhy řešení“ a dává ho k dispozici účastníkům jednání, odborné veřejnosti i médiím. Pedagogická komora, z.s., je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Má 1 890 členů (350 učitelů a ředitelek je z mateřských škol).

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Radek Sárközi v rozhovoru pro Českou školu: Místo podpory a pomoci čelí školy tlaku ministerstva, neziskovek i rodičů

V tuto chvíli jsme jedna z mála organizací, které roste členská základna. V ostatních profesích to je tak, že v komoře jsou všichni příslušníci dané profese. V dalších organizacích jako jsou odbory nebo spolky je jen někdo. Za ideální považuji „dvojí členství“, kdy je pedagog členem Pedagogické komory a zároveň oborového spolku, např. Společnosti učitelů českého jazyka a literatury nebo Asociace speciálních pedagogů. Myslím si, že máme co nabídnout – především profesionalitu, odbornost, transparentnost, demokratické hlasování... A především konkrétní viditelné výsledky naší práce.

V Pedagogické komoře velmi často hlasujeme a až na základě výsledků hlasování teprve podnikáme konkrétní kroky. I naše stanovy vznikaly tak, že byly vystaveny on-line a kdokoliv se k nim mohl vyjádřit. Navázali jsme spolupráci s řadou organizací (http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/12/spolupracujeme-s.html). Když jsem na jaře loňského roku zveřejnil záměr založit spolek Pedagogická komora, obeslal jsem všechny spolky učitelů a ředitelů škol. Potěšilo mě, že některé organizace reagovaly vstřícně, jiné vyčkávaly (čemuž rozumím), ale např. z CZESHA nepřišla žádná odpověď - místo ní zveřejnila tato unie školských asociací na svém webu stanovisko proti vzniku Pedagogické komory. Stejně postupovalo i vedení školských odborů. Z naší strany stále platí nabídka na spolupráci, ale na druhé straně ochotu spolupracovat nevidím.

Nové vedení MŠMT je mnohem vstřícnější a vzbuzuje ve mně naději, že se věci posunou k lepšímu. Jednali jsme asi 90 minut s ministrem Robertem Plagou. Výsledkem jednání je, že se Pedagogická komora zapojí do pracovních skupin MŠMT.

Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Česká škola.

MŠMT navrhuje odložení reformy financování škol o jeden rok na 1. 9. 2019

MŠMT navrhuje odložení reformy financování škol o jeden rok na 1. 9. 2019. (Mateřské školy tudíž nebudou mít v roce 2018 ani 2019 finančně zajištěno překrývání učitelek na alespoň 2,5 hodiny denně...) MŠMT svůj návrh zdůvodnilo nedostatkem peněz. Již před tím podal poslanec Václav Klaus návrh na odložení nového financování škol o 10 let, což je vlastně jeho zrušení...

Výsledky ankety: Nejlepším ministrem školství byl Petr Piťha, nejhorší byla Kateřina Valachová

Spolek Pedagogická komora uspořádal anketu s názvem „Kdo byl nejlepším a kdo nejhorším ministrem školství ČR?“. Respondenti mohli vybírat z ministrů, kteří stáli v čele resortu školství od vzniku samostatné České republiky. Celkem se ankety účastnilo 1287 respondentů. Každý z nich odpovídal na dvě otázky: „Kdo byl nejlepším ministrem školství?“ a „Kdo byl nejhorším ministrem školství?“ Respondenti mohli vybrat více jmen zároveň. Celkový žebříček byl sestaven na základě odečtení záporných hlasů od kladných. Nejlepším ministrem školství byl podle ankety Petr Piťha, nejhorší byla ministryně Kateřina Valachová.

Kdo byl nejlepším ministrem školství?

Nejčastější volbou byla Petra Buzková, pro kterou hlasovalo 25 % respondentů. Druhý v pořadí byl Petr Piťha (23 %) a třetí Petr Fiala (17 %).

Kdo byl nejhorším ministrem školství?

Nejčastější volbou byla Kateřina Valachová, pro kterou hlasovalo 66 % respondentů. Druhým v pořadí byl Ivan Pilip (33 %) a třetí Josef Dobeš (26 %).

Kladně a záporně hodnocení ministři

Pokud odpovědi na obě otázky zkombinujeme, můžeme rozdělit ministry na ty, kteří jsou hodnoceni pozitivně, a na ty, kteří dostali více negativních hlasů než kladných.

Počet kladných odpovědí převažoval u těchto osmi ministrů školství: Petr Piťha (+ 20 %), Jan Sokol, Eduard Zeman, Petr Fiala, Ondřej Liška, Petra Buzková, Jiří Gruša a Robert Plaga (v uvedeném pořadí).

U těchto deseti ministrů naopak převažoval počet záporných odpovědí: Kateřina Valachová (- 55 %), Ivan Pilip, Josef Dobeš, Stanislav Štech, Marcel Chládek, Martin Bursík, Michaela Marksová, Dana Kuchtová, Miroslava Kopicová, Dalibor Štys (v uvedeném pořadí).

Pedagogická komora je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Jedním z cílů spolku je zprostředkovat veřejnosti, médiím a politikům názory pedagogů z praxe. „96 % respondentů této ankety pracuje ve školství, postoje k ministrům tedy odrážejí přímé zkušenosti učitelů a ředitelů škol s působením těchto politiků v oblasti školství a jejich prací,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory.

Podrobná data k anketě naleznete zde.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Informace k financování mateřských a základních škol zřizovaných obcemi v rámci RUD

"V roce 2017 byl přijat zákon č. 260/2017 Sb., který navyšuje váhu kritéria „počet dětí MŠ a žáků ZŠ navštěvujících školu zřizovanou obcí“ ze 7% na 9%, a to s účinností od 1. ledna 2018.

Pro rok 2018 se tak na základě očekávané skutečnosti daňových příjmů pro rok 2018, z toho plynoucího objemu sdílených daní pro obce, váhy kritéria „počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“ a počtu dětí MŠ a žáků ZŠ k 30. září 2017 předpokládá, že objem „prostředků plynoucích za žáky“ bude ve výši cca 13,74 tis. Kč na žáka. Tento objem je předběžný, skutečný objem „prostředků plynoucích za žákem“ závisí na skutečném inkasu daní v roce 2018."

Informace k financování mateřských a základních škol zřizovaných obcemi v rámci RUD

Jednání na ministerstvu školství k PHmax

Ve čtvrtek 8. března 2018 se prezident Pedagogické komory zúčastnil jednání na MŠMT k novému financování škol a vypořádání připomínek k návrhu Nařízení vlády ke stanovení rozsahu pedagogické práce (PHmax). Radek Sárkozi doporučuje změnit způsob informování o reformě. Dosavadní kroky považuje spolek Pedagogická komora za nedostačující. Doporučujeme, aby MŠMT zřídilo internetovou stránku s rozcestníkem s informacemi k novému financování škol. Ředitelům škol by takový rozcestník ušetřil čas. Součástí stránky by měly být odkazy na příslušnou část školského zákona, nařízení vlády a vyhlášek; návody, jak PHmax spočítat; on-line kalkulátor, který by po zadání údajů o škole vypočítal nejen PHmax ale i objem finančních prostředků (až bude znám), které škola obdrží; prezentace z kulatých stolů k tématu; odpovědi z MŠMT na otázky zasílané školami; srovnání reformy založené s PHmax a dosavadního normativního financování na žáka; informace, které budou muset ředitelé vykazovat apod. Tento návrh podpořil Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy. Ostatní přítomní návrh nepodpořili (např. zástupce školských odborů nebo zástupci Asociace ředitelů gymnázií a členských asociací CZESHA…).

PHmax a střední školy

Zveřejňujeme materiály z MŠMT, které vám pomohou vypočítat si PHmax pro vaši střední školu. Nové financování škol mapujeme zde. Dle sdělení MŠMT nebude aplikováno přechodné období s dočasným snížením PHmax do roku 2020, které navrhl náměstek Václav Pícl.

Zástupci Pedagogické komory jednali s ministrem školství Robertem Plagou o největších problémech českého školství

 Dne 13. února 2018 přijal v sídle MŠMT ministr školství Robert Plaga zástupce spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho, Janka Wagnera a Marii Rumpíkovou. Za ministerstvo školství se jednání zúčastnil rovněž náměstek Václav Pícl a ředitel Kanceláře ministra Jaromír Beran.

Radek Sárközi nejprve informoval přítomné o historii vzniku spolku Pedagogická komora a aktuálním počtu členů. Zdůraznil, že jde o spolek, který reprezentuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky od mateřských až po vysoké školy různých zřizovatelů. Z více než 1 800 členů je 80 % učitelů a 16 % ředitelů škol. V rámci diskuze, která byla velmi věcná a protáhla se z plánovaných 45 minut na dvojnásobek, stihli přítomní prodiskutovat řadu akutních problémů českého školství.

Bude inkluze financována na úkor platů pedagogů?

Už na podzim roku 2017 ministr školství Stanislav Štech použil 400 milionů z vládní rozpočtové rezervy připravených původně pro učitele na financování inkluze. Letos budou finanční prostředky určené původně na nenárokové součásti platů pedagogických i nepedagogických zaměstnanců škol z části použity na společné vzdělávání...

"Krajům byly pro letošní rok kráceny rozpočty v běžných neinvestičních výdajích o tituly, jež souvisí s financováním společného vzdělávání. Abychom si zajistili dostatečné zdroje a uhradili organizacím částky odpovídající normované finanční náročnosti vyplývající z podpůrných opatření,  bylo snížení rozpočtovaných nenárokových složek platů zaměstnanců ve všech typech a druzích škol a školských zařízení, nezbytným krokem. Snížení odpovídá částce cca 119 mil. Kč ve mzdových prostředcích, což v přepočtu na jednoho zaměstnance znamená krácení o cca 404 Kč (poznámka: jedná se o měsíční hodnotu). Nicméně si dovoluji upozornit, že snížení rozpočtované výše nenárokové složky platu ještě neznamená, že se musí zákonitě snížit i její skutečná výše." (Krajský úřad Moravskoslezského kraje)

Článek 3: "Ukazatel průměrných platů pedagogických zaměstnanců (Pp) byl v jednotlivých typech a druzích škol a školských zařízení konstruován z rozpočtovaných průměrných platů platných v roce 2017. Do nárokové složky platu bylo promítnuto zvýšení tarifních platů o 15 % vyplývající z nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, jež nabylo účinnosti 1. 11. 2017. Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech a druzích škol a školských zařízeních snížena o cca 19 %, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání.
Ukazatel průměrných platů nepedagogických zaměstnanců (Po) byl v jednotlivých typech a druzích škol a školských zařízení konstruován z rozpočtovaných průměrných platů platných v roce 2017. Do nárokové složky platu bylo promítnuto zvýšení tarifních platů o 10 % vyplývající z nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, jež nabylo účinnosti 1. 7. 2017 a další zvýšení tarifních platů o 10 % vyplývající z nařízení vlády, jež nabylo účinnosti 1. 11. 2017. Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech a druzích škol a školských zařízeních snížena o cca 19 %, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání."

MSK: Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech a druzích škol a školských zařízeních snížena o cca 19 %, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání

• "Dobrý den, náš kraj přistoupí k podobnému řešení. Ještě nevíme přesně, o kolik bude nenároková složka snížena." (Krajský úřad Zlínského kraje)
• Karlovarský a Liberecký kraj uvažuje o obdobném postupu...
• Jihomoravský kraj ke krácení nenárokové složky platů zaměstnanců škol nepřistoupil.
• Praha výrazně navyšuje prostředky na nenárokovou část platů zaměstnanců škol z vlastních zdrojů, proto se případná tvorba rezervního fondu na platech negativně neprojeví.
• Plzeňský kraj

Ohlasy ze škol:

• Jihočeský kraj: "Máme méně peněz v rozpočtu - vychází to na těch 400 Kč na osobu za měsíc." (MŠ)
• Královéhradecký kraj: "Mínus 240 000 na platech bez odvodů" (ředitelka MŠ)
• Středočeský kraj: "Naší mateřské škole chybí přes 60 000 na nárokové složky, tj. asi 0,25 úvazku. Normativ, na který dosáhneme, nám byl ponížen o část, kterou kraj dal na dohody."
• Středočeský kraj: "Na jednotřídce mi chybí 70 000 na základní platy. Když seberu úvazek, nepokryji provoz."
• "Ze Středočeského kraje mi dorazil schválený rozpočet na rok 2018. Stále jsme v kategorii MŠ celodenní do 106 dětí. Zkrátili nám normativ - jak na provoz, tak na pedagogy. Nemám statutární zástupkyni a dle propočtů musím odebrat osobní. Chybí mi přes 200 000 Kč. Na dotaz mi na KÚ odpověděli: Museli jsme snížit úvazky, jelikož nám z MŠMT přišlo málo peněz. Na nároky Vám dáme, ale víc nemáme."

Pracovní vyučování ze základních škol nezmizelo

Pedagogická komora, z.s., sleduje s velkými obavami neodborné, nepromyšlené a hlavně nesystémové pokusy o lobbing některých zájmových skupin, jejichž zástupci chtějí zavádět do škol nové vyučovací předměty. Kurikulum není nafukovací hračka pro politiky. Nelze do něj stále cosi přidávat, aniž bychom na druhé straně něco neubrali.

Pokud někdo volá po obnovení nebo zavedení předmětů jako jsou dílny a pozemky nebo branná výchova, pak nezná situaci ve školství. Vyučovací předměty si stanovuje každá škola sama. Název předmětu je v kompetenci školy. Jeho obsah a minimální rozsah musí být v souladu s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Povinnou součástí RVP ZV je vzdělávací obor Člověk a svět práce.

Reakce na text Kateřiny Valachové „S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory…“

Radek Sárközi: Reakce na text Kateřiny Valachové „S jistými rozpaky sleduji proces vzniku Pedagogické komory…“

ANKETA: Kdo byl nejlepším a kdo nejhorším ministrem školství ČR?

Spolek Pedagogická komora pořádá anketu o nejlepšího a nejhoršího ministra školství od vzniku samostatné České republiky do současnosti. Hlasovat můžete přímo zde.

Reakce na výtky Pravoslava Němečka (AŘZŠ) k tiskové zprávě Pedagogické komory o novém financování škol

Radek Sárközi: Reakce na výtky Pravoslava Němečka (AŘZŠ) k tiskové zprávě PK o novém financování škol

Pedagogická komora v Senátu

Dne 14. února 2018 představil Radek Sárközi spolek Pedagogická komora ve školském výboru Senátu (prezentace). Na závěr svého vystoupení požádal přítomné senátory, zda by nezvážili možnost vrátit se k senátní verzi novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou zamítla Poslanecká sněmovna. Senátní verze novely by ovšem musela být očištěna od paragrafů, které zaváděly kariérní řád pro učitele. Ten odmítlo v petici proti kariérnímu řádu 21.609 učitelů z 1.150 škol. V senátní verzi novely došlo oproti původnímu znění k navýšení příplatku pro třídní učitele na 3.000 Kč měsíčně a specializačního příplatku na 2.000 až 3.000 Kč měsíčně (zároveň byla pedagogům, kteří vykonávají některou ze specializovaných činností snížena míra přímé vyučovací činnosti). Tyto změny byly Senátem přijaty jakožto osvojené pozměňovací návrhy Iniciativy Pedagogická komora. "Byla by škoda, kdyby dobré části novely zákona o pedagogických pracovnících spadly pod stůl jenom proto, že byly předloženy společně se špatným kariérním řádem," řekl Radek Sárközi.

Plaga podpoří návrh proti povinnosti školek pro dvouleté

Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) podpoří návrh poslanců ODS na zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti, která by podle platné normy měla nastat od roku 2020. Řekl to dnes novinářům po jednání se zástupci spolku Pedagogická komora. (celá zpráva ČTK)

Radek Sárközi (prezident spolku Pedagogická komora), Marie Rumpíková (zástupkyně sekce mateřských škol) a Janek Wagner (víceprezident) před otevřenými dveřmi do jednacího sálu na MŠMT.

Avízo: Pedagogická komora na MŠMT a v Senátu

• Dne 13.2.2018 budou jednat zástupci Pedagogické komory, z.s., s ministrem školství Robertem Plagou na téma Největší problémy českého školství.
• Dne 14.2.2018 bude vedení Pedagogické komory, z.s. prezentovat spolek ve školském výboru Senátu.

Úkol pro ministra školství

Radek Sárközi napsal komentář pro MF DNES o aktuálních problémech českého školství Úkol pro ministra školství.

Dvouleté děti do školky nepatří

Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy - videozáznam veřejného slyšení v Senátu.

Pedagogická komora usiluje o zrušení nového financování škol

Od 1. ledna 2019 mají školy přejít na nové financování. Dosavadní normativ na žáka vystřídá tzv. PHmax. Ředitelé škol ale musejí nastavit úvazky učitelům už od září letošního roku, aby odpovídaly počtu půlených hodin v jednotlivých třídách na základních a středních školách, případně době provozu u mateřských škol. Nový systém financování je totiž založený na maximálním počtu odučených hodin, které stát škole proplatí. Ředitelé ovšem stále nevědí, jak na tom jejich škola bude. Ministerstvo školství bohužel nevytvořilo pro školy žádnou pomůcku (například on-line kalkulátor, který by po zadání rozhodných údajů automaticky spočítal každé škole její PHmax).

Výpočet PHmax je oproti současnému normativu na žáka velmi složitý a většina ředitelů si Phmax nedokáže spočítat. Proto musí každá škola jednotlivě psát na ministerstvo školství a žádat, zda by jí pracovníci MŠMT nemohli výši PHmax sdělit. Většina ředitelů ale čeká na odpověď z ministerstva marně. Ředitelé, kteří odpověď dostali, jsou nemile překvapeni, že podle nového systému financování budou muset omezit půlení hodin a zkracovat úvazky učitelům, nebo je dokonce propouštět. Exministryně Kateřina Valachová totiž školám původně slibovala, že po zavedení nového systému přestane honba za žákem a školy budou moci častěji půlit třídy.

Ani jedno však není pravdou. I v novém systému je zohledněna velikost tříd. Jen nejdou peníze na každého žáka jednotlivě, ale pracuje se vždy s pásmem „od… do…“. Pokud tedy počet žáků ve třídě pod tuto hranici klesne, sníží se škole i PHmax.

„Výpočet od paní Vatalové z MŠMT pro naši školu zní 177,5 hodin týdně podle nového PHmax, čili to je o 8,5 hodin týdně méně než máme nyní,“ napsala jedna z ředitelek Pedagogické komoře, „mám snížit úvazek (dobrovolně žádná nechce), nebo propustit učitelku…“

Pedagogická komora podporuje petici Dvouleté děti do školky nepatří

V úterý 6. února se v sídle Senátu uskuteční veřejné slyšení s názvem Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy. Na akci vystoupí Marek Herman a Jiří Halda – autoři stejnojmenné elektronické petice, kterou podpořilo více než 13.000 občanů, dále vystoupí pedagogové z mateřských škol, senátor Jiří Růžička, zástupce ministerstva školství a další přednášející.

Autoři petice usilují o to, aby přijímání dvouletých dětí do mateřských škol probíhalo tak, jak je tomu v současnosti, kdy ředitelka mateřské školy může rozhodnout vzhledem k podmínkám své školy a zralosti dítěte o jeho přijetí či nepřijetí k předškolnímu vzdělávání. Od roku 2020 by ale podle novely školského zákona schválené v době působení ministryně školství Kateřiny Valachové mateřské školy o toto právo přišly a musely by přijmout všechny dvouleté děti až do plné kapacity mateřské školy. Ta by měla být za tímto účelem cíleně navyšována státem financovanými stavebními úpravami mateřských škol.

Pedagogická komora podporuje tuto petici i novelu školského zákona, kterou předložil předseda školského výboru Václav Klaus se skupinou poslanců. Tato novela se vrací k osvědčenému znění zákona, které platilo až do současnosti. Aktuálně členové spolku Pedagogická komora hlasují o vybraných problémech českého školství. Některé z otázek se týkají přímo předškolního vzdělávání. Podle průběžných výsledků této ankety souhlasí se zněním školského zákona platným od roku 2020 pouze 2,1 % respondentů. Zároveň proběhla anketa ve facebookové skupině Pedagogická komora – diskuze o školství…, kde pro podporu petice hlasovalo 93,5 % respondentů.

Anketa k vybraným problémům českého školství

Mezi členy spolku Pedagogická komora právě probíhá anketa k vybraným problémům českého školství. Pokud se chcete této ankety i dalších budoucích anket účastnit, vyplňte si prosím nejprve přihlášku do spolku Pedagogická komora. Výsledky ankety zašleme poslancům, senátorům, vládě, médiím a široké veřejnosti. Průběžné vyhodnocení odpovědí na některé otázky z ankety:

• "Současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se..." - 2 % respondentů zvolilo odpověď "...osvědčila." (aktuální znění školského zákona platné od září 2016)
• "Schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019..." - 11 % respondentů zvolilo odpověď "...je lepší než současný systém." (schválené znění školského zákona platné od ledna 2019, respektive od září 2018)
• "Dvouleté děti do mateřské školy..." - 2 % respondentů zvolilo odpověď "...musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo." (schválené znění školského zákona platné od roku 2020)
• "Povinný poslední ročník v mateřské škole se..." - 22 % respondentů zvolilo odpověď "...osvědčil." (aktuální znění školského zákona platné od září 2017)
• "Navyšovat by se měla především..." - 85 % respondentů zvolilo odpověď "...tarifní část platu."

První podobná anketa proběhla v naší facebookové skupině Pedagogická komora - diskuze o školství v loňském roce: Učitelé hlasují o největších problémech českého školství.

Odpovědi na otázky portálu Vzdělávací služby

Radek Sárközi a Janek Wagner informují o činnosti spolku Pedagogická komora. Přečtěte si odpovědi na otázky zaslané portálem Vzdělávací služby.