Školství vládní prioritou není

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2019. Výdaje na školství mají činit 195,7 miliardy korun. Podle vlády je to důkazem, že je školství její prioritou. Pedagogická komora s touto interpretací nesouhlasí.

„Ministerstvo školství uvádí, že výdaje na školství budou rekordní, ale to je obvyklé – suma peněz, která jde na danou oblast, je většinou vyšší, než byla loni,“ upozorňuje prezident pedagogické komory Radek Sárközi, „školství se odrazilo ode dna, ale prioritou stále není, to by muselo dostat o desítky miliard více.“

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že čeští učitelé mají nejnižší platy vzhledem k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům v EU, jejich výše činí pouhých 60 %. Ve výdajích na školství vzhledem k hrubému domácímu produktu je Česká republika na chvostu OECD. Nejlépe na tom byla ČR v roce 2011 s 4,3 % HDP pro školství, nejhůře v roce 2016 s pouhými 3,7 % (průměr EU i OECD je přes 5 % HDP). Výdaje na pomůcky a učebnice dlouhodobě stagnují a jsou násobně nižší než v sousedních zemích. V roce 2018 se průměrné mzdy v zemi přiblíží průměrným platům učitelů, takže se opět vzdálí slib z roku 2003, že učitelé budou pobírat 130 % průměrných mezd v ČR.

MŠMT sděluje, že v roce 2019 vzrostou tarifní platy učitelů o 15 %, ale ministr školství Robert Plaga vždy uvádí, že vzrostou pouze o 10 % a že 5 % půjde na netarifní část platů. (Poznámka: Po upozornění J. Wagnera z Pedagogické komory MŠMT tiskovou zprávu opravilo.) Dosavadní zkušenosti ukazují, že se těchto 5 % nemusí k učitelům vůbec dostat. Příkladem může být situace z loňska, kdy se v listopadu tarify zvýšily o 15 %, ale ostatní složky platu se snižovaly, nebo byl dokonce školám snížen limit zaměstnanců (ředitelé škol museli snižovat úvazky nebo propouštět).

Z pedagogických pracovníků jsou na tom nejhůře učitelky mateřských škol a vychovatelky školních družin, jejichž tarifní plat je hluboko pod průměrnou mzdou. Ani platy ředitelů škol neodpovídají náročnosti jejich práce a zodpovědnosti, kterou mají, proto se stále častěji hlásí do konkurzů na ředitele jen jeden zájemce.

„Důsledkem dlouhodobého podfinancování je, že ředitelé škol marně shánějí učitele určitých aprobací, takže výuka probíhá stále častěji neaprobovaně, nebo že školy musejí přijímat nekvalifikované zaměstnance,“ uvádí Radek Sárközi.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz