Maturity - anketa webu Česká škola

Prezident spolku Pedagogická komora odpověděl na anketní otázky webu Česká škola Změní se maturity? Radek Sárközi: Změnit by se mělo skoro vše

Školství o žebrácké holi aneb 25 let planých vládních slibů o prioritě bez peněz

Vzdělávání je pro politiky vždy prioritou číslo jedna. Připomínají to především před volbami. A velmi často je tato věta součástí programových prohlášení vlád. Tím ale veškeré snahy obvykle končí. Pokud nahlédneme do programových prohlášení všech vlád od vzniku samostatné České republiky, většinou v nich najdeme jen obecné fráze. V oblasti školství jsou cíle formulovány velmi vágně a konkrétními závazky ohledně jeho financování se v nich šetří jako šafránem.

Obě vlády Václava Klause (ODS, ODA, KDU-ČSL - 1992 až 1998) ani úřednická vláda Josefa Tošovského (1998) si v oblasti financování školství nestanovily žádný měřitelný cíl.

Až vláda Miloše Zemana (ČSSD - 1998 až 2002) prezentovala ve svém programovém prohlášení velmi ambiciózní konkrétní závazek: „Prioritu vzdělávání vláda konkrétně promítne do své rozpočtové politiky posilováním kapitoly školství s cílem dosáhnout do roku 2002 jejího 6 % podílu na HDP.“ Bohužel tento cíl splněn nebyl a není splněn dodnes... Pokud bychom spočítali „dluh“, který vznikl ve školství nesplněním tohoto slibu od roku 2002 do současnosti, přišlo vzdělávání o 1 bilion 380 miliard korun. To je částka, která vyjadřuje míru dlouhodobého podfinancování českého školství oproti školství ve starých členských státech Evropské unie. Důsledky vidíme všude kolem sebe, například špatnou vybavenost škol výpočetní technikou nebo chybějící personál ve školách.

Špidlova vláda (ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL - 2002 až 2004) se poučila a místo konkrétního procenta ve svém programovém prohlášení uvedla obecně: „Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi Evropské unie.“ Ani to se nepovedlo a Česká republika je v současnosti na posledním místě v Evropské unii ohledně platů učitelů (platy jsou ve výši 56 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců). Ministryně Petra Buzková se sice nechala v roce 2003 slyšet, že platy učitelů by měly být roku 2006 na úrovni 130 % průměrných mezd v zemi, ale dodnes se potácejí někde kolem 100 % (částky uváděné v médiích jsou vždy včetně platů ředitelů škol). Opět můžeme spočítat vzniklý „dluh“, tentokrát v peněženkách učitelů. Kdyby byl slib Petry Buzové (který se od té doby vynoří vždy před volbami, ale ihned po nich zmizí jako bájná lochnesská příšera) splněn, mohli mít učitelé nastřádáno od roku 2006 do roku 2017 celkem o 855 000 korun navíc.

Pedagogická komora usiluje o vyšší příplatky pro třídní učitele

Ve středu 23. května 2018 projednala vláda poslanecký návrh novely zákoníku práce, jehož cílem je zajistit spravedlivé ohodnocení třídních učitelů za jejich náročnou práci. Součástí návrhu je vytvoření nového příplatku za třídnictví a zvýšení stávajícího příplatku za výkon specializovaných činností. Výše obou příplatků by měla nově činit 2 500 až 3 500 Kč měsíčně.

Novelu zákoníku práce předložil Marek Výborný (KDU-ČSL) se skupinou poslanců. Návrh vychází z materiálu, který zpracoval spolek Pedagogická komora. Podpořil ho Svaz průmyslu a dopravy ČR. Robert Plaga za ministerstvo školství doporučil vládě přijmout souhlasné stanovisko. Vláda nakonec zaujala k návrhu stanovisko neutrální. O osudu novely rozhodne hlasování v parlamentu.

Zvýšení obou příplatků již jednou schválila Sobotkova vláda i Poslanecká sněmovna. Senát následně podpořil jejich další navýšení, které navrhla Iniciativa Pedagogická komora. Nakonec ale nebyla příslušná komplexní novela zákona o pedagogických pracovnících schválena poslanci, protože zároveň zaváděla kariérní řád, proti němuž protestovalo v petici 21 609 učitelů z 1 150 škol. Proto je novela nyní předkládána znovu a samostatně.

„Věřím, že parlament novelu schválí a že náročná práce třídních učitelů bude konečně řádně oceněna,“ říká prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

Změny ve školském zákoně

Členové spolku Pedagogická komora mohou aktuálně navrhovat změny ve školském zákoně a v zákoně o pedagogických pracovnících.

MŠMT: Legislativní úpravy vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

Publikujeme návrhy legislativních úprav "inkluzivní" vyhlášky MŠMT č. 27/2016 s vyznačením navrhovaných změn a odůvodněním. Tyto dokumenty byly rozeslány jako materiál k zítřejšímu semináři „Legislativní úpravy vyhlášky č. 27/2016 Sb.“, který se koná na MŠMT. (Zdůrazňujeme, že se jedná pouze o návrhy, které ještě musejí projít vnějším připomínkovým řízením...)

Nové financování škol - anketa webu Česká škola

Radek Sárközi odpověděl na anketní otázky webu Česká škola k plánu MŠMT na zvýšení počtu učitelů: Hrozí spíš navýšení přímé pedagogické činnosti o 10%.

Reforma financování škol (PHmax) - informace ze školské tripartity

"Náměstek MŠMT Václav Pícl: Jsou hotovy metodiky k PHmax pro jednotlivé oblasti. Jejich podoba bude upravena po stránce vizuální. Rovněž budou vytvořeny metodiky ve formě prezentací (květen 2018). Během května a června 2018 bude MŠMT navštěvovat jednotlivé kraje a seznamovat ředitele s metodikou a výpočty PHmax (MŠ, ZŠ, SŠ). ZUŠ a VOŠ budou na programu později. Ověřování modelů týkající se nepedagogů, bude probíhat do konce května 2018. Do konce června 2018 MŠMT bude moci stanovit potřebné počty zaměstnanců, pedagogů i nepedagogů."